Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 5316/2014

23 Cdo 5316/2014

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horáka, Ph.D. a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Kateřiny Hornochové ve věci žalobkyně Liberec Real Estate, s.r.o., se sídlem v Praze 4, Na úlehli 725/8, identifikační číslo osoby 26501210, zastoupené Mgr. Oldřichem Barochem, LL.M., advokátem, se sídlem v Praze 2, Římská 104/14, proti žalované BEST Nord Bohemia s.r.o., se sídlem v Mělníku, Veslařská 3253, identifikační číslo osoby 25404091, zastoupené JUDr. Janem Vodičkou, advokátem, se sídlem v Liberci, Valdštejnská 381, o zaplacení 2,082.489,10 Kč, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3. července 2014, č. j. -262, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 26. srpna 2013, č. j. -185, uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 2,082.489,20 Kč se specifikovaným úrokem z prodlení (bod I. výroku) a rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky a vůči státu (bod II. a III. výroku).

K odvolání žalované odvolací soud usnesením v záhlaví uvedeným rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání s tím, že je považuje za přípustné dle ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), uplatňujíc dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci dle ustanovení

K dovolání žalobkyně se žalovaná vyjádřila tak, že se ztotožňuje se závěry odvolacího soudu.

Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud dovolací ( ) přihlédl k čl. II bodu 7. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a dále čl. II bodu 2. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a vyšel tak ze znění tohoto procesního předpisu účinného od 1. ledna 2014.

Podle ustanovení dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Dle ustanovení není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Jestliže dovolatelka předkládá dovolacímu soudu k řešení otázky (dle jejího mínění doposud v rozhodovací praxi dovolacího soudu nevyřešené), „zda lze přihlédnout ke skutkovým tvrzením a důkazům označeným účastníkem řízení na základě výzvy dle ustanovení a 3 , když účastník tyto měl a mohl uvést resp. označit nejpozději do konce lhůty, která mu byla stanovena na základě výzvy dle ustanovení “ a „zda lze stanovit konec lhůty, která byla účastníkům poskytnuta dle ustanovení , oběma účastníkům shodně na stejný den“, pak přehlíží, že rozhodnutí odvolacího soudu na řešení těchto otázek založeno není. Odvolací soud založil své kasační rozhodnutí na nesprávném posouzení otázky důkazního břemene soudem prvního stupně a neúplném a nesprávném skutkovém zjištění.

Nejvyšší soud s ohledem na výše uvedené proto dovolání žalobkyně podle ustanovení věty první odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud nerozhodoval, neboť tímto rozhodnutím řízení nekončí a o nákladech bude rozhodováno v konečném rozhodnutí.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 10. června 2015

JUDr. Pavel Horák, Ph.D.

předseda senátu