Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 59/2015

26 Cdo 59/2015

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu Doc. JUDr. Věrou Koreckou, CSc., ve věci žalobkyně městské části Praha 1, se sídlem Praha 1, Vodičkova 18, IČO 00063410, zastoupené JUDr. Jiřím Linkem, advokátem se sídlem Praha 1, Vodičkova 791/39, proti žalovanému Mgr. P. R., zastoupenému JUDr. Petrem Kužvartem, advokátem se sídlem Praha 4, Za Zelenou liškou 967/2b, o vyklizení bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. března 2014, č. j. -105, takto:

O d ů v o d n ě n í:

Žalovaný (zastoupen advokátem) podal včasné dovolání proti rozsudku ze dne 13. 3. 2014, č. j. -105, jímž Městský soud v Praze (odvolací soud) potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 (soudu prvního stupně) ze dne 16. 5. 2013, č. j. -70, kterým byla žalovanému uložena povinnost vyklidit byt tam specifikovaný do 15 dnů od přidělení přístřeší a rozhodnuto o nákladech řízení; současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Dovolání proti rozsudku odvolacího soudu Nejvyšší soud podle , , ve znění před novelou provedenou (srov. článek II. bod 2 ) – dále jen „ “, odmítl, neboť neobsahuje údaj o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( - ), což je obligatorní náležitostí dovolání (srov. ), bez jejíhož splnění nelze v dovolacím řízení pokračovat.

Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. ). Z dovolání musí být také patrno, které otázky hmotného nebo procesního práva, na nichž napadené rozhodnutí závisí, nebyly v rozhodování dovolacího soudu dosud řešeny (má-li je dovolatel za dosud neřešené), případně, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a od které "ustálené rozhodovací praxe" se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , publikované pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Prakticky jedinou dovolací námitkou, že soud prvního stupně porušil jeho právo na spravedlivý proces (ve smyslu a d) tím, že jednal a o věci rozhodl v jeho nepřítomnosti, uplatnil dovolatel zmatečnostní vadu ( ), k níž může dovolací soud přihlédnout jen v případě, je-li dovolání přípustné (242 odst. 3 věta druhá ); sama o sobě však přípustnost dovolání založit nemůže a je řešitelná pouze cestou žaloby pro zmatečnost.

O návrhu na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí ( ),

který neshledal důvodným, dovolací soud v souladu se svou ustálenou praxí nerozhodoval.

Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 8. června 2015

Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc.

předsedkyně senátu