Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 934/2015

U S N E S E N Í

1/ Ing. V. G.

a

2/ L. G.

, zastoupeným JUDr. Radkem Adámkem, advokátem se sídlem v Brně – Veveří, Cihlářská 643/19, o vyklizení bytu, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 23. dubna 2014, č. j. -279, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Městský soud v Brně (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 27. června 2013, č. j. -193, vyhověl žalobě a uložil žalovaným povinnost vyklidit a vyklizený žalobci předat do patnácti dnů od právní moci rozsudku tam specifikovaný byt; současně rozhodl o nákladech řízení účastníků.

K odvolání žalovaných Krajský soud v Brně jako soud odvolací rozsudkem ze dne 23. dubna 2014, č. j. -279, citovaný rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastníků.

Dovolání žalovaných (dovolatelů) proti rozsudku odvolacího soudu není přípustné podle (, , ve znění účinném do 31. prosince 2013 /viz čl. II bod 2. / – dále opět jen „“), neboť otázka vyklizení bytu užívaného bez právního důvodu (včetně zamítnutí žaloby na vyklizení takového bytu pro rozpor výkonu práva s dobrými mravy) byla již v rozhodovací praxí dovolacího soudu vyřešena a v napadeném rozhodnutí se odvolací soud od tohoto řešení neodchýlil.

V posuzovaném případě – vzhledem k uplatněným dovolacím námitkám – však především nelze ztratit ze zřetele, že podle lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Z toho vyplývá, že důvody zmatečnosti, jiné vady řízení či pochybení ve zjištění skutkového stavu věci nelze pokládat za způsobilé dovolací důvody. Vedle způsobilého dovolacího důvodu podle však dovolatelé právě takový (nezpůsobilý) důvod rovněž uplatnili, a to námitkou nepřezkoumatelnosti rozhodnutí odvolacího soudu. Dovolací soud přesto pokládá za potřebné dodat, že rozhodnutí odvolacího soudu je – vzhledem k odkazu na (správné) skutkové i právní závěry obsažené v rozhodnutí soudu prvního stupně – pochopitelné a srozumitelné a nelze ho považovat za nepřezkoumatelné.

Při posuzování dovolacích námitek podřaditelných pod způsobilý dovolací důvod podle pak dovolací soud vycházel z dosavadních právních předpisů, tj. , , ve znění účinném do 31. prosince 2013 – dále jen „obč. zák.“ ( věta za středníkem , ).

Dovolateli nastolenou právní otázku namítaného rozporu výkonu práva žalobce s dobrými mravy ve smyslu § 3 odst. 1 obč. zák. vyřešil odvolací soud (resp. soud prvního stupně) v souladu s ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu (srov. stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 14. října 2009, sp. zn. , uveřejněné pod č. 6 v sešitě č. 1-2 /ve znění redakční opravy uveřejněné v sešitě č. 5-6/ z roku 2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), od níž není důvod se odchýlit. Přitom při posouzení věci podle § 3 odst. 1 obč. zák. vzal v úvahu nejen zjištěné právně významné okolnosti na straně dovolatelů, nýbrž i na straně žalobce, a jeho úvaha odpovídá takto zjištěným okolnostem a není v tomto směru zjevně nepřiměřená. V uvedených souvislostech nelze ani přehlédnout, že zamítnutí žaloby na vyklizení bytu na základě aplikace § 3 odst. 1 obč. zák. má být až poslední možností (ultima ratio), jak ve zcela mimořádných případech odstranit přílišnou tvrdost zákona v situaci, kdy by se odložené či podmíněné vyklizení bytu jevilo krajně nespravedlivým (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. června 2013, sp. zn. ).

Z řečeného vyplývá, že jedinou dovolateli účinně nastolenou právní otázku (otázku zamítnutí žaloby pro rozpor výkonu práva žalobce s dobrými mravy) vyřešil odvolací soud v souladu s ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu, od níž není důvod se odchýlit.

S přihlédnutím k uvedenému lze uzavřít, že dovolání není přípustné podle , a proto je dovolací soud podle odmítl – se souhlasem všech členů senátu ( ) – pro nepřípustnost. Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno ( věta druhá ).Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 16. června 2015

JUDr. Miroslav Ferák

předseda senátu