Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 2598/2015

33 Cdo 2598/2015

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Pavla Krbka ve věci žalobce JUDr. O. H., Ph.D., zastoupeného JUDr. Petrem Kubíčkem, advokátem se sídlem Praha 5, Malátova 645/18, proti žalované MUDr. V. B., zastoupené Mgr. Daliborem Kubou, advokátem se sídlem Opava, Dolní nám. 117/3, o 26.923,50,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. , o dovolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 2. 2015, č. j. -148, takto:

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 6 usnesením ze dne 5. 3. 2014, č. j. -126, připustil změnu žaloby (výrok I.), zastavil řízení o zaplacení částky 15.238,13 Kč se specifikovaným úrokem z prodlení (výrok II.) a zastavil řízení o vzájemném návrhu žalované o zaplacení částky 11.807 Kč (výrok III.).

Městský soud v Praze usnesením ze dne 20. 2. 2015, č. j. -148, odvolání žalované proti výroku I. usnesení soudu prvního stupně odmítl pro nepřípustnost (výrok I.), a ve výroku II. usnesení soudu prvního stupně potvrdil (výrok II.).

Proti výroku II. usnesení odvolacího soudu podala žalovaná dovolání.

Podle , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (čl. II bod 2 - dále jen „ “), lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Zkoumání, zda je dovolání objektivně přípustné, předchází posouzení, zda je podal účastník k tomu subjektivně oprávněný. K podání dovolání je oprávněn (tzv. subjektivní přípustnost) pouze ten účastník, v jehož poměrech rozhodnutím odvolacího soudu nastala újma odstranitelná tím, že dovolací soud toto rozhodnutí zruší (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 1997, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura 3/1998 pod č. 28). V situaci, kdy odvolací soud napadeným výrokem svého rozhodnutí potvrdil usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo v důsledku dispozitivního úkonu žalobce - částečného zpětvzetí žaloby - řízení v uvedeném rozsahu zastaveno, nezpůsobil tím žalované žádnou újmu. Z obsahu dovolacích námitek (vymezujících se proti opodstatněnosti žalobou uplatněného nároku) je zřejmé, že žalovaná ve skutečnosti usiluje o zamítnutí žaloby z důvodu nedostatku aktivní věcné legitimace žalobce ve sporu; tím ovšem nebrojí proti správnosti potvrzujícího výroku o částečném zastavení řízení, nýbrž proti neexistujícímu výroku. Z vyložených důvodů je tudíž dovolání subjektivně nepřípustné (srovnej obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 10. 2013, sp. zn.23 Cdo 1279/2013).

Námitky, že podání žalobce bylo ve skutečnosti změnou žaloby, a nikoliv jejím částečným zpětvzetím, neboť se podle názoru žalované opírá o jiný skutkový děj, že připuštění změny žaloby nemá oporu v dosud zajištěných důkazních prostředcích, v důsledku čehož soud postupoval v rozporu se zásadou hospodárnosti, jsou bez významu. I kdyby jimi žalovaná mířila proti výroku I. usnesení odvolacího soudu, nemohly by se prosadit, neboť proti uvedenému výroku rozhodnutí odvolacího soudu není dovolání objektivně přípustné (srov. a ).

Námitkami obsaženými v podání žalované ze dne 21. 6. 2015, jimiž doplnila své dovolání, se Nejvyšší soud nemohl zabývat, neboť byly uplatněny po uplynutí dvouměsíční lhůty k podání dovolání vymezené v , jejíž konec v posuzovaném případě připadl na den 11. 5. 2015.

Nejvyšší soud dovolání odmítl ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 15. července 2015

JUDr. Blanka M o u d r á

předsedkyně senátu