Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 2212/2015

28 Cdo 2212/2015

U S N E S E N Í

Mgr. S. K.

M. G.

, zastoupenému JUDr. Helenou Hrubou, advokátkou se sídlem v Opavě, Lidická 289/20, vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. , o zaplacení částky 21.157,- Kč s příslušenstvím, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. listopadu 2014, č. j. -112, t a k t o:

I. Dovolání žalovaného

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Okresní soud v Opavě usnesením ze dne 27. ledna 2014, č. j. -21 odmítl odpor podaný žalovaným proti platebnímu rozkazu Okresního soudu v Opavě ze dne 15. 11. 2013, č. j. -12 (výrok I) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II), protože žalovaný podal odpor opožděně.

Krajský soud v Brně usnesením ze dne 27. listopadu 2014, č. j. -112, potvrdil usnesení Okresního soudu v Opavě (výrok I), a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů odvolacího řízení 1561,- Kč (výrok II).

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, v němž nesouhlasil s posouzením včasnosti doručení platebního rozkazu ze dne 15. 11. 2013 soudy nižších stupňů, které při něm vycházely výhradně z tvrzení doručovatelky pošty a odmítly provést dovolatelem navržené důkazy. V otázce řádnosti doručení platebního rozkazu se nejedná o spor mezi ním a žalobkyní, nýbrž o spor mezi ním a doručujícím orgánem.

Žalobkyně ve vyjádření k dovolání zpochybnila zachování lhůty k podání dovolání a jeho nepřípustnost dovodila ze skutečnosti, že projednávaná věc se netýká peněžitého plnění převyšujícího 50.000,- Kč a poukázala toliko skutkovou podstatou námitek žalovaného.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas a osobou k tomu oprávněnou ( ), řádně zastoupenou advokátem podle , se zabýval jeho přípustností.

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle dovolání podle není přípustné proti usnesením, proti nimž je přípustná žaloba pro zmatečnost podle .

Podle žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout rovněž pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení, jakož i pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání nebo dovolání pro opožděnost.

Nejvyšší soud především zdůrazňuje, že smyslem změn ve vazbě na „novou“ úpravu dovolání (tj. změn provedených s účinností od 1. 1. 2013 ), konkrétně nepochybně bylo, aby (mimo jiné) pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí opravného prostředku (výslovně označeného jako odvolání nebo dovolání) pro opožděnost, nebylo přezkoumáváno (jen) Nejvyšším soudem na základě dovolání, nýbrž soudem určeným podle na základě žaloby pro zmatečnost (s tím, že proti rozhodnutí soudu prvního stupně o zmatečnostní žalobě bude přípustné odvolání a proti rozhodnutí odvolacího soudu bude přípustné – za podmínek určených - dovolání) [podrobněji srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2014, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 42/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či ze dne 27. 2. 2014, sp. zn. ].

Jakkoli výslovně zmiňuje pouze odvolání (jako řádný opravný prostředek) a dovolání (jako mimořádný opravný prostředek), není pochyb o tom, že se výše uvedené pravidlo uplatní i v případě rozhodování o odporu, jako řádném opravném prostředku proti platebnímu rozkazu, jak se k této otázce ostatně Nejvyšší soud již vyjádřil (viz např. usnesení Nejvyššího soudu z 26. března 2014, sp. zn. ). Jak v případě odvolání, tak v případě odporu jde totiž (vždy a jen) o posouzení otázky včasnosti toho kterého opravného prostředku, a to bez ohledu na jeho označení. Opačné řešení by ve svém důsledku zakládalo výraznou (a racionálně neodůvodnitelnou) nerovnost účastníků řízení, plynoucí pouze z pojmenování jednotlivých opravných prostředků. Je tomu tak zejména proto, že při přezkumu shora uvedených rozhodnutí na základě žaloby pro zmatečnost je soud (ve vazbě na žalobní tvrzení) oprávněn (a povinen) posoudit jejich (ne)správnost, ve vztahu k včasnosti podání opravného prostředku, jak po stránce skutkové, tak i po stránce právní.

Naopak v případě, že by proti usnesení, jímž odvolací soud potvrdil nebo změnil usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odporu proti platebnímu rozkazu pro jeho opožděnost, nebyla přípustná žaloba pro zmatečnost podle , nýbrž (při splnění podmínek určených ) „jen“ dovolání, by účastník řízení byl výrazně omezen co do důvodů, jejichž prostřednictvím by mohl správnost takového rozhodnutí zpochybnit; dovolatel má totiž k dispozici (jen) dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci ( ) a je limitován zákazem skutkových novot (včetně nových důkazů), obsaženým v

Vzhledem ke shora uvedeným důvodům Nejvyšší soud uzavírá, že mimořádným opravným prostředkem, jenž slouží k prověření správnosti rozhodnutí, jímž odvolací soud potvrdil či změnil usnesení, kterým soud prvního stupně odmítl odpor proti platebnímu rozkazu jako opožděný, je žaloba pro zmatečnost; přípustnost dovolání proti takovémuto rozhodnutí tak vylučuje

Jelikož přípustnost dovolání nemůže být založena ani nesprávným poučením odvolacího soudu o tom, že dovolání je přípustné (viz např. usnesení ze dne 27. června 2002, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení ze dne 18. 11. 2014, sp. zn. , jakož i důvody nálezu Ústavního soudu ze dne 2. prosince 2008, sp. zn. , uveřejněného ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazku 51, ročníku 2008, pod pořadovým číslem 210), Nejvyšší soud dovolání žalovaného podle odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle , věty první, , , části věty před středníkem, a tak, že na ně v této fázi řízení žádný z účastníků nemá právo. Žalobkyně sice podala vyjádření k dovolání, a tedy jí vznikly v souvislosti se zastoupením advokátem náklady, ovšem dovolací soud je nemůže, s ohledem na to, námitky tam vyjádřené se zcela míjejí s důvody, pro něž bylo odmítnuto dovolání, považovat za vynaložené účelně; důvodem pro odmítnutí dovolání nebyla jeho opožděnost (bylo nepochybně podáno včas), ani okolnost, že by mělo jít o tzv. bagatelní spor (výše nárokovaného peněžitého plnění nebyla zde podstatná) a bez významu pro posouzení věci dovolacím soudem byla i argumentace věcná (týkající se doručení soudní zásilky).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 18. června 2015

Mgr. Petr Kraus

předseda senátu