Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
F6CF5F463A4B1ABCC1257EB3003BE9BB.html
HTML · 12.65 KB
No categories available
30 Cdo 1626/2015
30 Cdo 1626/2015
U S N E S E N Í
J. K.,
proti žalované
České republice – Ministerstvu spravedlnosti
, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o zaplacení částky 143.094,30 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 18 C 309/2010 , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 6. 11. 2013, č. j. 55 Co 398/2013 - 159, takto:
I. Dovolací řízení
se
zastavuje.
II. Žádný z účastníků
nemá právo
na náhradu nákladů dovolacího řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Odvolací soud v záhlaví uvedeným rozsudkem k odvolání žalobce potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, kterým byla zamítnuta žaloba o zaplacení částky 143 094,30 Kč a kterým bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Současně rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání, aniž splnil podmínku zastoupení podle § 241 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. Současně žalobce podal „žádost o ustanovení advokáta k bezplatnému zastupování pro podání dovolání“.
Usnesením ze dne 5. 3. 2014, č. j. 18 C 309/2010 -175, soud prvního stupně nepřiznal žalobci osvobození od soudních poplatků a zamítl jeho návrh na bezplatné ustanovení zástupce pro dovolací řízení. Usnesením odvolacího soudu ze dne 4. 6. 2014, č. j. 55 Co 211/2014 -186, bylo usnesení soudu prvního stupně potvrzeno a po doručení žalobci nabylo dne 19. 6. 2014 právní moci.
Usnesením soudu prvního stupně ze dne 7. 8. 2014, č. j. 18 C 309/2010 -187, byl žalobce vyzván, aby si pro podání dovolání v této věci zvolil zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 6. 11. 2013, č. j. 55 Co 398/2013 -159. Současně byl žalobce poučen, že nebude-li do 20 dnů ode dne doručení tohoto usnesení předložena soudu prvního stupně plná moc pro zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví. Toto usnesení bylo žalobci doručeno dne 13. 8. 2014. K námitkám podaným proti rozhodnutí asistentky soudkyně bylo potvrzeno usnesením soudu prvního stupně (soudce) ze dne 3. 2. 2015, č. j. 18 C 309/2010 - 194, které po doručení žalobci nabylo právní moci dne 11. 2. 2015.
Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 2015, sp. zn. 30 Cdo 1628/2015 , bylo zastaveno dovolací řízení proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. 6. 2014, č. j. 55 Co 211/2014 -186, neboť dovolací soud dospěl k závěru, že není důvod ustanovit odvolateli (žalobci) advokáta pro řízení o dovolání.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (viz čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb. ), dále jen „o. s. ř. “
Podle § 241 odst. 1 věty první o. s. ř. o. s. ř. není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem.
Ustanovení § 241 o. s. ř. o. s. ř. , které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku pro některé fyzické osoby stanovuje § 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř. o. s. ř. , podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.
Z dovolání nevyplývá, že by byl žalobce jako dovolatel právně zastoupen, nebo že by sám měl právnické vzdělání. Z uvedeného je zřejmé, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení, a to ani přes výzvu a poučení soudu o důsledcích své nečinnosti. Zamítavé rozhodnutí soudu prvního stupně o návrhu žalobce na ustanovení zástupce pro dovolací řízení bylo odvolacím soudem potvrzeno, přičemž Nejvyšší soud již rozhodl o zastavení řízení o dovolání proti usnesení odvolacího soudu, takže již nelze očekávat jeho změnu. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení § 241b odst. 2 části věty před středníkem a § 104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. o. s. ř. a dovolací řízení zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení netřeba odůvodňovat (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř. o. s. ř. ).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. června 2015
JUDr. Pavel Simon
předseda senátu