Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 5143/2014

33 Cdo 5143/2014

U S N E S E N Í

EDIFICE construction & consulting, s.r.o.

J. G.

, 2)

M. G.

, a 3)

Realitní společnosti České spořitelny, a.s.

se sídlem v Praze 3, Vinohradská 180/1632, identifikační číslo 26747294, zastoupené JUDr. Ing. Richardem Myslilem, advokátem se sídlem v Praze 1, Národní 32, o zaplacení 413.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. května 2014, č. j. -168, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované Realitní společnosti České spořitelny, a.s. na náhradě nákladů dovolacího řízení 12.439 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Ing. Richarda Myslila, advokáta se sídlem v Praze 1, Národní 32.

III. Ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanými J. G. a M. G. nemá žádná z těchto účastnic právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 4 rozsudkem ze dne 2. července 2013, č. j. -117, zamítl žalobu v části, jíž se žalobkyně domáhala vůči žalovaným J G. a M. G. zaplacení 413.000,- Kč se specifikovanými úroky z prodlení (výrok I.), a uložil žalobkyni povinnost nahradit jim náklady řízení (výrok II.). Výrokem III. uložil žalované Realitní společnosti České spořitelny, a.s. povinnost zaplatit žalobkyni 413.000,- Kč se specifikovanými úroky z prodlení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku a výrokem IV. rozhodl o nákladech řízení ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou.

K odvolání žalobkyně a žalované Realitní společnosti České spořitelny, a.s. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 20. května 2014, č. j. -168, rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I. a II. potvrdil; ve výroku III. jej změnil tak, že žalobu vůči žalované Realitní společnosti České spořitelny, a.s. zamítl. Současně rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů.

Dovolání žalobkyně proti rozsudku odvolacího soudu není podle , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. článek II bod 2 zákona č. 293/13 Sb., dále jen „ “), přípustné.

Podle platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Žalobkyně v dovolání zpochybnila závěr odvolacího soudu, že žalované Realitní společnosti České spořitelny, a.s. nevznikla povinnost zaplatit jí smluvní pokutu podle ujednání rezervační smlouvy, kterou dne 17. 9. 2007 uzavřela s jejím právním předchůdcem jménem žalovaných J. G. a M. G., přestože k tomu jimi nebyla zmocněna. Má za to, že tímto závěrem se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu (konkrétně od rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 17. 4. 2012, sp. zn. , ze dne 8. 6. 2005, sp. zn. , popř. ze dne 12. 12. 2000, sp. zn. ) a nerespektoval výklad ustanovení , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 – dále jen „obč. zák“. (srov. ), který je obecně přijímán odbornou literaturou.

Dovoláním zpochybněný právní závěr odvolací soud učinil na podkladě následujících zjištění. Dne 2. 7. 2007 uzavřely žalovaná Realitní společnost České spořitelny, a.s., jako zprostředkovatelka s žalovanými J. G. a M. G. (klientkami) zprostředkovatelskou smlouvu, v níž se zavázala obstarat jim příležitost uzavřít s jí vybraným subjektem (zájemcem o koupi jejich nemovitostí v P. Z.) rezervační smlouvu, popř. smlouvu o budoucí smlouvě či přímo kupní smlouvu. Ačkoli zprostředkovatelská smlouva neobsahovala zmocnění zprostředkovatelky za klientky takové smlouvy uzavřít, uzavřela žalovaná Realitní společnost České spořitelny, a.s. dne 17. 9. 2007 jménem žalovaných J. G. a M. G. s právní předchůdkyní žalobkyně (tj. se společností EDIFICE Consulting, s.r.o.) rezervační smlouvu obsahující závazek žalovaných J. G. a M. G. (budoucích prodávajících) uzavřít s EDIFICE Consulting, s.r.o. (budoucím kupujícím) do 25 dnů smlouvu o budoucí kupní smlouvě, popř. kupní smlouvu; pro případ porušení tohoto závazku byla sjednána smluvní pokuta 413.000,- Kč. Žalované J. G. a M. G. tuto rezervační smlouvu dodatečně neschválily a smlouvu o budoucí kupní smlouvě, resp. kupní smlouvu s právní předchůdkyní žalobkyně neuzavřely (odmítly ji uzavřít).

Nejvyšší soud již v rozhodnutí ze dne 15. 8. 2012, sp. zn. , přijal a odůvodnil závěr, že podmínkou platnosti ujednání o smluvní pokutě je existence hlavního závazku, který má smluvní pokuta zajišťovat. Nevznikla-li totiž povinnost plnit, nemůže být ani porušena a nemůže tudíž vzniknout nárok na zaplacení smluvní pokuty, kterou bylo splnění povinnosti plnit zajištěno.

Zavázat se k uzavření smlouvy budoucí mohou pouze účastníci smlouvy, která má být jimi v budoucnu uzavřena; jiný subjekt se sám může zavázat, že do dohodnuté doby uzavře smlouvu, pouze je-li nepřímým zástupcem účastníka budoucí smlouvy. V posuzovaném případě takové zastoupení prokázáno nebylo. Je-li sjednán závazek uzavřít budoucí smlouvu mezi jinými subjekty než mezi nimiž má být v budoucnu uzavřena, jde o smlouvu nepojmenovanou, která je pro rozpor se zákonem podle § 39 obč. zák. neplatná (obdobně např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2004, sp. zn. ).

Uvedené závěry lze vztáhnout i na posuzovaný případ, kdy rezervační smlouvu s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřela žalovaná Realitní společnost České spořitelny, a.s., aniž k tomu byla žalovanými J. G. a M. G. (vlastnicemi převáděných nemovitostí) zmocněna. Nebyla-li žalovaná Realitní společnost České spořitelny, a.s., vlastnicí převáděných nemovitostí, nemohla ji rezervační smlouva logicky vzato - ani coby nezmocněného jednatele podle § 33 odst. 2 obč. zák. - zavázat k uzavření smlouvy o budoucí kupní smlouvě či samotné kupní smlouvy (řečeno jinak, nemohla prodat něco, co nevlastnila). V důsledku neexistence hlavního závazku spočívajícího v povinnosti uzavřít smlouvu o budoucí kupní smlouvě či vlastní kupní smlouvu, nevznikl ani závazek, který hlavní závazek zajišťoval (závazek akcesorický). Závěry dovozované v rozhodnutích Nejvyššího soudu, na které žalobkyně v dovolání odkazuje, na posuzovaný případ nedopadají (týkají se skutkově odlišných věcí).

Nejvyšší soud nepřípustné dovolání odmítl ( věta první ).

Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 10. června 2015JUDr. Ivana Z l a t o h l á v k o v á

předsedkyně senátu