Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 2555/2014

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horáka, Ph.D. a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Kateřiny Hornochové ve věci žalobce L. L., zastoupeného Mgr. Janem Svobodníkem, advokátem, se sídlem v Ostravě, Sadová 2650/20, proti žalované SEP ESSMANN s.r.o.,se sídlem v Ostravě - Hrabové, Na Rovince 879, PSČ 720 00, identifikační číslo osoby 28364678, o žalobě na určení práva, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. února 2014, č. j. -20, takto:

Odůvodnění:

Okresní soud v Ostravě usnesením ze dne 7. října 2013, č. j. -4, zastavil řízení (bod I. výroku), rozhodl o náhradě nákladů řízení (bod II. výroku) a o tom, že věc bude po právní moci tohoto usnesení postoupena Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (bod III. výroku).

K odvolání žalobce odvolací soud usnesením v záhlaví uvedeným usnesení soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).

Odvolací soud vyšel ze závěrů učiněných soudem prvního stupně a ztotožnil se s tím, že podle a , o ochraně hospodářské soutěže, lze z žaloby dovodit, že se žalobce domáhá, aby žalovaná upustila od zneužívání svého dominantního postavení na trhu spočívajícího v odmítnutí proškolení žalobce žalovanou. Podle odvolacího soudu pak okresní soud v souladu s a , (dále jen „“) zastavil řízení a věc postoupil Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání s tím, že je považuje za přípustné podle ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), uplatňuje dovolací důvod dle ustanovení

Dovolatel namítá, že nebyly splněny předpoklady pro zastavení řízení. Není správný závěr odvolacího soudu, že žalobce se v žalobě domáhá výhradně toho, aby žalovaná upustila od zneužívání svého dominantního postavení na trhu. Předmětem žaloby je totiž soukromoprávní tvrzený nárok žalobce, že má právo být proškolen žalovanou v provádění revizí požárně bezpečnostních zařízení vyráběných žalovanou, a to s ohledem na jeho prokazatelnou odbornou způsobilost k těmto činnostem. Spornou otázkou, kterou dovolatel požadoval vyhodnotit po obecném soudu, nebyla otázka případného zneužití dominantního postavení na trhu žalovanou, nýbrž otázka, zda žalobce má právo být proškolen žalovanou k provádění revizí požárně bezpečnostních zařízení. K tomuto rozhodnutí je třeba, aby soud vyložil právní normu, tj. , o stanovení podmínek požární bezpečnosti, a to konkrétně ustanovení odst. a odst. 2 vyhlášky, o kterou se opírá žalovaná, když odmítá žalobce proškolit. Otázka eventuelního zneužívání dominantního postavení na trhu žalovanou tak není předmětem sporu, je pouze možným důkazem, kterým chce žalobce prokázat oprávněnost svých tvrzení a nároku, tj. určení soudem, že má právo být proškolen žalovanou k provádění revizí jeho výrobků, a to mimo jiné i z důvodu, že žalovaná svým odmítavým postojem k tomuto požadavku porušuje soutěž.

Žalovaná se k dovolání nevyjádřila.

Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud dovolací ( ) přihlédl k čl. II bodu 2. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a vyšel tak ze znění tohoto procesního předpisu účinného od 1. ledna 2014.

Podle ustanovení dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Podle ustanovení není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Odvolací soud otázku uplatněného nároku určení specifikovaného práva žalobce na tzv. proškolení od žalované posoudil v rozporu s procesním právem. V uvedené specifikaci uplatněného nároku jde přitom o otázku dosud dovolacím soudem neřešenou.

Podle (ve znění účinném do 31. prosince 2013) v občanském soudním řízení projednávají a rozhodují soudy spory a jiné právní věci, které vyplývají z občanskoprávních, pracovních, rodinných a obchodních vztahů, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány.

Žalobce se domáhal určení, že „má právo být proškolen žalovanou k provádění kontroly, údržby a servisu všech požárně bezpečnostních zařízení vyráběných a dodávaných na trh žalovanou a na základě tohoto proškolení pak obdržet osvědčení k provádění kontroly, údržby a servisu všech těchto požárně bezpečnostních zařízení v souladu s “. Takto specifikovaný uplatněný nárok přitom představuje soukromoprávní spor, vyplývající z tvrzených občanskoprávních nebo obchodních vztahů, který podle zákona neprojednávají a nerozhodují o něm jiné orgány, ale ve smyslu je k jeho projednání a rozhodnutí dána pravomoc soudu. Žalobce tvrdí soukromá práva a dovolává se jejich soudní ochrany. Nejde o samostatný nárok vyplývající ze , o ochraně hospodářské soutěže, o němž by podle tohoto zákona měl rozhodovat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Otázka případného zneužívání dominantního postavení na trhu žalovanou není totiž v takto vymezeném nároku rozhodující pro posouzení, zdali je k řešení takového sporu pravomoc soudu dána či nikoli.

Závěr odvolacího soudu o tom, že ve věci není dán dostatek pravomoci soudu a je důvod k zastavení řízení podle a a postoupení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, není správný.

Dovolacímu soudu proto nezbylo než usnesení odvolacího soudu zrušit ( ). Důvody, pro které je zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu platí také na rozhodnutí soudu prvního stupně. Dovolací soud proto zrušil i toto rozhodnutí a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení ( ).

V novém rozhodnutí o věci rozhodne soud prvního stupně nejen o náhradě nákladů nového řízení a dovolacího řízení, ale znovu i o nákladech původního řízení ( )

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. května 2015

JUDr. Pavel Horák, Ph.D.

předseda senátu