Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Tdo 626/2015

7 Tdo 626/2015-18

USNESENÍ

M. K.,

Podle § 265i odst. l písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného M. K.

o d m í t á.

O d ů v o d n ě n í:

Obviněný M. K. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 18. 12. 2014, sp. zn. , jímž bylo podle § 256 tr. ř. zamítnuto jeho odvolání proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 27. 10. 2014, sp. zn. . Výrok o zamítnutí odvolání napadl s odkazem na důvody dovolání uvedené v § 265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř. Projevil nesouhlas se zjištěním soudů, že je osobou totožnou s pachatelem skutku, jímž byl uznán vinným. Vytkl soudům nesprávnost hodnocení důkazů ve vztahu k uvedenému zjištění a extrémní rozpor jejich zjištění s důkazy. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí obou soudů a aby přikázal Městskému soudu v Brně věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.

Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.

Především musí Nejvyšší soud připomenout, že dovolání není běžný opravný prostředek v procesu trestního řízení a že není nějakým „dalším odvoláním". Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který na rozdíl od odvolání není možné podat z jakéhokoli důvodu, ale v dané věci jen z některého z důvodů uvedených v § 265b odst. l písm. a) až 1) tr. ř. Podat dovolání z jiného důvodu je vyloučeno. Žádný ze zákonných dovolacích důvodů se nevztahuje ke skutkovým zjištěním a k hodnocení důkazů. Konkrétní uplatněné námitky mají relevanci deklarovaného dovolacího důvodu jen za předpokladu, že mu odpovídají svým obsahem.

Podle § 265b odst. l písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.

Právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Takové posouzení záleží v aplikaci hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav, který zjistily soudy prvního a druhého stupně. Významné je, že se jedná o právní posouzení skutku, tak jak ho zjistily soudy, a nikoli jak ho prezentuje či jak se jeho zjištění dožaduje dovolatel. V dovolání proti odsuzujícímu rozhodnutí lze namítat, že skutkový stav, který zjistily soudy, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán

vinným. Je tedy možné vytýkat právní vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudy. Mimo dovolací důvod jsou s k u t k o v é námitky, tj. takové námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotily soudy, tím i změny ve skutkových zjištěních soudů a nahrazení těchto zjištění jinou verzí skutkového stavu, kterou sám prosazuje. Dovolání se tudíž nemůže opírat o námitky proti tomu, jak soudy hodnotily důkazy, jaká skutková zjištění vyvodily z důkazů, jak postupovaly při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedly dokazování apod. Znovu je třeba zdůraznit povahu dovolání jako mimořádného opravného prostředku určeného k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí. Z podnětu dovolání podaného s odkazem na ustanovení § 265b odst. l písm. g) tr. ř. se Nejvyšší soud otázkou správnosti právního posouzení skutku zabývá ve vztahu k tomu skutkovému stavu, který zjistily soudy prvního a druhého stupně, a zásadně nepřihlíží k námitkám proti skutkovým zjištěním soudů.

Pokud je dovolacím důvodem „jiné nesprávné hmotně právní posouzení", tj. jiné, než je právní posouzení skutku, jedná se rovněž o aplikaci norem hmotného práva na skutkové okolnosti zjištěné soudy prvního a druhého stupně.

Obviněný byl odsouzen pro zločin loupeže podle § 173 odst. l tr. zákoníku. Takto byl posouzen skutek, který podle zjištění Městského soudu v Brně, s nimiž se v napadeném usnesení ztotožnil také Krajský soud v Brně, spočíval v podstatě v tom, že obviněný M. K. dne 23. 4. 2014 mezi 19:00 až 20:00 hodin v B. za opuštěným drážním domkem na pěší cestě ústící naproti domu č. … do P. ulice přepadl mírně podnapilého J. S. tak, že ho zezadu došel, uchopil ho za rameno, trhl s ním, natočil ho k sobě, udeřil ho kusem dřeva do obličeje a při jeho pádu na zem mu z ruky vytrhl bankovku v hodnotě 500 Kč.

V podaném dovolání obviněný neuplatnil žádné námitky v tom smyslu, že by uvedený skutek nenaplňoval znaky zločinu loupeže podle § 173 odst. l tr. zákoníku. Pouze takto koncipované námitky by obsahově odpovídaly dovolacímu důvodu podle § 265b odst. l písm. g) tr. ř. Obviněný založil dovolání v celém rozsahu výlučně jen na námitkách proti zjištění, že je osobou totožnou s pachatelem přepadení poškozeného. Skutková povaha těchto námitek je staví mimo rámec dovolacího důvodu podle § 265b odst. l písm. g) tr. ř. Obviněný sice formálně deklaroval tento zákonný dovolací důvod, ale jinak uplatnil námitky, které mu co do svého obsahu neodpovídají a nejsou pod něj podřaditelné.

Nejvyšší soud z pozice soudu dovolacího zásadně nezasahuje do skutkových zjištění soudů prvního a druhého stupně. Učinit tak může jen zcela výjimečně, jestliže tu je extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy. V takovém případě je dotčeno ústavně garantované základní právo obviněného na spravedlivý proces a zásah Nejvyššího soudu má podklad v ustanoveních , y.

Mezi skutkovými zjištěními Městského soudu v Brně, z nichž v napadeném usnesení vycházel také Krajský soud v Brně, na straně jedné a provedenými důkazy na straně druhé rozhodně není žádný extrémní rozpor, a to ani v otázce totožnosti obviněného s osobou pachatele skutku.

Zjištění, že poškozeného přepadl a oloupil obviněný, má potřebnou oporu především ve svědecké výpovědi poškozeného. Ten označil obviněného za pachatele s jistotou, kterou sám stanovil jen jako padesátiprocentní, avšak zároveň pachatele a okolnosti napadení popsal způsobem jasně ukazujícím na obviněného. Poškozený obýval odstavený vagón, v němž se kritického dne zdržoval společně s dalšími osobami, mezi kterými byl i obviněný, jehož při té příležitosti viděl poprvé a jemuž podle jeho vzhledové nápadnosti říkal „ušatý". V průběhu večera vystala potřeba opatřit další alkohol, proto P. S. dal poškozenému bankovku v hodnotě 500 Kč a poškozený odešel za účelem nákupu alkoholu. Během chůze si poškozený nedaleko vagónu všiml močící osoby, v níž poznal muže, který do vagónu přišel s D. H., což byla družka obviněného. Přítomnost obviněného ve vagónu - včetně toho, že přišel s D. H. - potvrdili svědkové I. K. a J. S. Z výpovědí těchto svědků vyplývá, že obviněný opustil vagón, byť se rozcházeli v otázce, zda šel před poškozeným, anebo za ním, avšak oba se shodovali v tom, že když se poškozený vrátil zbitý a bez peněz, uváděl, že mu to udělal ten, co „má velké uši a ... byl za nimi na návštěvě" (podle svědkyně I. K.), resp. „ušatý" (podle svědka J. S.). Soudy vycházely z výpovědí poškozeného a svědků, přihlédly k odlehlosti a opuštěnosti místa přepadení a vzaly v úvahu osobu poškozeného, který žil v odstaveném vagónu fakticky jako nemajetný bezdomovec a který jinak obecně sotva mohl být předmětem přepadení motivovaného získáním peněz. Podle soudů pachatelem mohl být jen někdo s konkrétním povědomím o tom, že poškozený u sebe právě v danou chvíli má peněžní hotovost. Soudy považovaly za vyloučené, aby poškozený byl za zjištěných okolností napaden někým jiným než obviněným, a proto obviněného uznaly vinným jako pachatele.

Není úkolem Nejvyššího soudu jako soudu dovolacího, aby jednotlivé důkazy znovu podrobně reprodukoval, rozebíral, porovnával, přehodnocoval a vyvozoval z nich vlastní skutkové závěry. Podstatné je, že soudy prvního a druhého stupně hodnotily důkazy ve shodě s jejich obsahem, že se nedopustily žádné deformace důkazů, že ani jinak nevybočily z mezí volného hodnocení důkazů podle § 2 odst. 6 tr. ř. a že své hodnotící úvahy jasně, srozumitelně a logicky vysvětlily. To, že obviněný nesouhlasí se skutkovými zjištěními soudů a že se neztotožňuje se způsobem, jímž hodnotily důkazy, není dovolacím důvodem podle § 265b

odst. l písm. g) tr .ř. a v důsledku toho ani dovolacím důvodem podle § 265b odst. l písm. l) tr. ř.

Nejvyšší soud proto dovolání obviněného podle § 265i odst. l písm. b) tr. ř. odmítl jako dovolání podané z jiného než zákonného dovolacího důvodu.

P o u č e n í :

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 17. června 2015

Předseda senátu: JUDr. Petr Hrachovec