Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 1366/2015

29 Cdo 1366/2015

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Zavázala a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Heleny Myškové v právní věci žalobkyně KONFIN, s. r. o., se sídlem v Praze 8, Davídkova 2375, PSČ 180 00, identifikační číslo osoby 46507884, zastoupené JUDr. Jiřím Lukášem, advokátem, se sídlem v Ústí nad Orlicí, Komenského 160, PSČ 562 01, proti žalovaným 1) AUTODOPRAVA JÍRA, s. r. o., se sídlem v Těšanech č. p. 107, PSČ 664 54, identifikační číslo osoby 26277883 a 2) M. J., o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. prosince 2014, č. j. -131, takto:

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozsudkem ze dne 13. prosince 2011, č. j. -39, ponechal ve vztahu ke druhému žalovanému v platnosti směnečné platební rozkazy ze dne 16. prosince 2010, č. j. -12, č. j. -12, č. j. -12, č. j. -12 a č. j. -12 a rozhodl o nákladech námitkového řízení.

Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením k odvolání druhého žalovaného rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Odvolací soud, na rozdíl od soudu prvního stupně, který věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti druhého žalovaného [odkazuje potud na ustanovení , (dále jen „ “), s tím, že žádost o odročení jednání, doručená soudu prvního stupně čtyři dny před nařízeným termínem jednání, není včasná a – se zřetelem k tomu, že druhý žalovaný tvrzený důvod omluvy (dlouhodobá nemoc) nedoložil – ani důvodná], uzavřel, že v posuzovaném případě nebyly splněny zákonné podmínky umožňující věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti druhého žalovaného. Druhý žalovaný totiž včas požádal o odročení nařízeného jednání, přičemž „vzhledem ke všem okolnostem projednávané věci“ je třeba mít také důvod, pro který žádal o odročení jednání, za důležitý.

Jelikož soud prvního stupně uvedeným postupem (tím, že projednal námitky druhého žalovaného v rozporu s ustanovením v jeho nepřítomnosti) znemožnil druhému žalovanému „realizovat jeho procesní práva, zejména vyjádřit se k provedenému dokazování a právní stránce projednávané věci“, odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně podle ustanovení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Dovolání žalobkyně proti usnesení odvolacího soudu, jež může být přípustné jen podle ustanovení , Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení a 2

Učinil tak proto, že napadené rozhodnutí je v řešení dovoláním předestřené otázky (posouzení splnění podmínek, za nichž může soud podle ustanovení věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti účastníka) v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu.

K otázce důvodnosti omluvy neúčasti účastníka u jednání Nejvyšší soud opakovaně ve své rozhodovací činnosti vysvětlil, že se nepožaduje, aby ten, kdo se k nařízenému jednání soudu omlouvá (a žádá o odročení jednání), svůj důvod neúčasti u jednání soudu také prokázal. K tomu, aby jeho omluva byla důvodná, postačuje, aby tvrdil takové skutečnosti, které jsou vzhledem ke své povaze způsobilé jeho účast u jednání soudu omluvit, tj. takové skutečnosti, které mu znemožňují zúčastnit se jednání a které jsou současně omluvitelné, přičemž důležitým důvodem způsobilým omluvit neúčast účastníka u jednání je podle ustálené judikatury (zpravidla) také jeho nemoc (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. ledna 2000, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 10/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení ze dne 23. ledna 2001, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 10, ročník 2001, pod číslem 124, popř. rozsudek ze dne 11. prosince 2013, sp. zn. ).

Dovolání přípustným nečiní ani výhrady dovolatele, podle nichž měl odvolací soud posoudit – ve shodě se soudem prvního stupně – omluvu druhého žalovaného „jako nedůvodnou z obstrukčních důvodů“. Potud dovolatel přehlíží, že ani soud prvního stupně, ani soud odvolací neměly postup druhého žalovaného (omluvu jeho neúčasti na nařízeném jednání) za obstrukční, nýbrž se lišily (jen) v názoru na včasnost omluvy a doložení tvrzeného důvodu, pro který druhý žalovaný žádal o odročení jednání. Jinak řečeno, důvodem zrušení rozsudku soudu prvního stupně nebyl – oproti mínění dovolatelky – odlišný náhled odvolacího soudu na to, zda druhý žalovaný svým postupem sleduje procesní obstrukce.

O nákladech dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval (k tomu srov. závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Rozhodné znění pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z bodu 2., části první, článku II. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. května 2015

JUDr. Jiří Z a v á z a l

předseda senátu