Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
520BAA4773405D39C1257EA40030B0E4.html
HTML · 11.2 KB
No categories available
26 Cdo 458/2015
26 Cdo 458/2015
U S N E S E N Í
J. P.
Dům Jánského 2248, spol. s r.o.
, se sídlem v Praze 5, Jánského 2248, IČO: 49688332, zastoupené Mgr. Hynkem Navrátilem, advokátem se sídlem v Praze 1 – Novém Městě, Na Florenci 1025/1, o neplatnost výpovědi z nájmu bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 26 C 313/2006 , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. června 2013, č. j. 62 Co 174/2013 -473, takto:
I. Dovolání
se odmítá
.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
K odvolání žalobce Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 19. června 2013, č. j. 62 Co 174/2013 -473, změnil zamítavý rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 17. července 2012, č. j. 26 C 313/2006 -425, tak, že určil, že je neplatná výpověď ze dne 11. dubna 2006 z nájmu tam specifikovaného bytu (výrok I.); současně rozhodl, že žalobci se nepřiznává náhrada nákladů řízení před soudy obou stupňů (výrok II. – dále jen „nákladový výrok II.“) a že ani státu se náhrada nákladů řízení nepřiznává (výrok III.).
Proti nákladovému výroku II. citovaného rozsudku podal žalobce (dovolatel) dovolání, jehož přípustnost opřel o ustanovení § 237 o.s.ř. (zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění účinném do 31. prosince 2013 /viz čl. II bod 2 ve spojení s čl. VII zákona č. 293/2013 Sb. / - dále opět jen „o.s.ř. “). Žalovaná se k dovolání prostřednictvím svého tehdejšího advokáta písemně vyjádřila.
V projednávané věci dovolání směřuje pouze proti nákladovému výroku II. V této souvislosti však nelze ztratit ze zřetele, že tímto výrokem odvolací soud nerozhodl o peněžitém plnění převyšujícím 50.000,- Kč (šlo o dovolatelovy prvostupňové náklady řízení v částce 27.240,- Kč a o náklady odvolacího řízení v částce 6.534,- Kč, tedy celkově o částku 33.774,- Kč), takže přípustnost dovolání proti němu nelze opřít o ustanovení § 237 o.s.ř. , neboť to vylučuje ustanovení § 238 odst. 1 písm. d/ o.s.ř. (k tomu viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013 , uveřejněné pod č. 80/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Z uvedeného vyplývá, že dovolání směřuje proti nákladovému výroku II. rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud je proto podle § 243c odst. 1 o.s.ř. odmítl (pro nepřípustnost).
Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243c odst. 3 věty první, § 224 odst. 1 , § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. a o skutečnost, že žalované nevznikly v dovolacím řízení účelně vynaložené náklady, na jejichž náhradu by jinak měla proti dovolateli právo. Náklady spojené s vyjádřením k dovolání sepsaným advokátem nelze za účelné považovat, neboť vyjádření se minulo důvody, pro něž bylo dovolání odmítnuto, a proto bylo pro rozhodnutí o dovolání bezvýznamné.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. května 2015
JUDr. Miroslav Ferák předseda senátu