Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 623/2015

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Ištvánka a soudců JUDr. Pavla Simona a JUDr. Pavla Vlacha ve věci žalobkyně CG Holding, s.r.o., identifikační číslo osoby: 24657344, se sídlem v Praze 2, Anny Letenské 34/7, zastoupené JUDr. Petrem Hromkem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 2, Vinohradská 30, proti žalované České republice – Českému telekomunikačnímu úřadu, se sídlem v Praze 9, Sokolovská 219, o zadostiučinění za nemajetkovou újmu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 9. 2014, č. j. - 140, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným rozsudkem potvrdil odvoláním napadený výrok I. a výrok o nákladech řízení změnil tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Právo na náhradu nákladů odvolacího řízení Městský soud v Praze nepřiznal žádnému z účastníků.

Žalobkyně podala proti rozsudku odvolacího soudu dovolání, které směřuje do rozhodnutí o nákladech řízení. V dovolání namítá, že se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, konkrétně od usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 2. 2014, sp. zn. , podle kterého je třeba poskytnutí morálního zadostiučinění za způsobenou nemajetkovou újmu ve formě konstatování porušení práva ve smyslu ust. , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád), dále jen „OdpŠk“, hodnotit jako plný procesní úspěch poškozené v kompenzačním řízení, přestože poškozené vůči státu nebylo přiznáno přiměřené zadostiučinění v penězích.

Dovolatelka dále namítá, že odvolací soud rozhodl v rozporu s dosavadní judikaturou Nejvyššího soudu, konkrétně s rozsudkem ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. , když poměřoval nároky poškozené uplatněné podle korektivem dobrých mravů a rovněž v rozporu s rozsudkem ze dne 30. 9. 2010, sp. zn. , když zohledňoval motivy a pohnutky, které poškozenou vedly k uplatnění nároku podle OdpŠk.

Dovolatelka navrhla, aby dovolací soud napadený rozsudek odvolacího soudu ve výroku I. v té části, kterou byl změněn výrok rozsudku soudu prvního stupně o nákladech řízení, a ve výroku III. o nákladech řízení, a ve výroku II. zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k novému projednání. Vzhledem ke skutečnosti, že napadený rozsudek odvolacího soudu obsahuje pouze výrok I. a výrok II., vycházel dovolací soud ze skutečnosti, že dovolání dovolatelky je tzv. formulářovým podáním, kteréžto nebylo dostatečně upraveno, a vycházel tedy z obsahu dovolání, kdy dovolatelka zjevně zamýšlela napadnout rozsudek odvolacího soudu ve výroku I. v té části, kterou byl změněn výrok rozsudku soudu prvního stupně o nákladech řízení, a ve výroku II. o nákladech odvolacího řízení.

Žalovaná ve vyjádření k dovolání uvedla, že dovolání je dle jejího názoru nepřípustné podle Pro případ, že by dovolací soud posoudil dovolání jako přípustné, navrhla, aby dovolací soud dovolání dovolatelky zamítl.

Dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou a řádně zastoupenou podle

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, jestliže to zákon připouští.

V dané věci by mohlo být dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak ( ).

Dovolání není přípustné, neboť dovolatelkou vymezená právní otázka již byla dovolacím soudem vyřešena v rozhodnutí vyneseném v jiném řízení téže dovolatelky (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 2. 2014, sp. zn. ), přičemž napadené rozhodnutí je v souladu se závěrem uvedeným ve zmíněném rozhodnutí dovolacího soudu.

Nejvyšší soud proto dovolání dovolatelky podle věty první jako nepřípustné odmítl.

Nejvyšší soud pro úplnost dodává, že podala-li 5. 1. 2015 dovolatelka k soudu doplnění dovolání, ve kterém poukazuje na „vadu řízení před odvolacím soudem“, nemohl Nejvyšší soud k tomuto podání při posuzování přípustnosti dovolání přihlédnout, neboť lhůta k podání dovolání dovolatelce uplynula již 22. 12. 2014 ( ).

Nadto, doplnění dovolání by nemělo na výsledné rozhodnutí Nejvyššího soudu dopad, neboť zde dovolatelka uplatňuje nezpůsobilý dovolací důvod (viz ). K vadám uvedeným v , , b/ a , jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, dovolací soud přihlédne jen u přípustného dovolání ( ).

Nákladový výrok netřeba odůvodňovat ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 17. června 2015 JUDr. František I š t v á n e k

předseda senátu