Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
14F3D3BF30F5C22DC1257EA40030B0D1.html
HTML · 12.1 KB
No categories available
28 Cdo 67/2015
28 Cdo 67/2015
U S N E S E N Í
P. K.
K. P.
, zastoupené Mgr. Jiřím Dostálem, advokátem se sídlem v Praze 1, Pařížská 68/9,
o zaplacení částky 9.651,- Kč s příslušenstvím
, vedené u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 23 C 259/2008 , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 2. července 2014, č. j. 12 Co 677/2013 -141, takto:
I. Dovolání se
odmítá
.
II. Žádný z účastníků
nemá právo
na náhradu nákladů dovolacího řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Shora označeným rozsudkem odvolací soud potvrdil rozsudek Okresního soudu v Chomutově ze dne 15. února 2013, č. j. 23 C 259/2008 -109, ve výroku I o věci samé, jímž byla zamítnuta žaloba o zaplacení částky 9.651,- Kč s příslušenstvím, zatímco v nákladových výrocích II a III jej změnil tak, že žalobci uložil nahradit žalované náklady řízení v částce 12.160,50 Kč; současně žalovanou zavázal k náhradě nákladů odvolacího řízení ve výši 5.857,60 Kč (výrok II). Odvolací soud (jenž projednal žalobcovo odvolání navzdory ustanovení § 202 odst. 2 občanského soudního řádu ) uzavřel, že mezi účastníky nedošlo ke vzniku smluvního vztahu, že právní vztah mezi nimi vzniklý lze kvalifikovat nanejvýše jako závazek z bezdůvodného obohacení, že právo na jeho vydání žalobce uplatnil po uplynutí promlčecí doby a proto žalobci – při žalovanou vznesené námitce promlčení – nelze promlčené přiznat (§ 100 odst. 1 , § 107 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník ).
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání.
Nejvyšší soud jako soud dovolací postupoval v dovolacím řízení podle zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srov. čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. , čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb. , kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , pozdějších předpisů, a některé další zákony – dále jen „o. s. ř. “). Shledal, že dovolání není přípustné.
Přípustnost dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu, jímž se odvolací řízení končí, se poměřuje ustanovením § 237 o. s. ř. o. s. ř. Podle § 238 odst. 1 písm. d) o. s. ř. o. s. ř. však platí, že „dovolání podle § 237 o. s. ř. o. s. ř. není přípustné proti rozsudkům a usnesením, v nichž dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv, o pracovněprávní vztahy nebo o věci uvedené v § 120 odst. 2 ; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží“.
Dovoláním dotčenými výroky rozsudku bylo rozhodnuto o peněžitém plnění v částkách 9.651,- Kč „s příslušenstvím“, resp. 12.160,50 Kč a 5.857,60 Kč, jež nepřesahují zákonem stanovený limit 50.000,- Kč, ve věci, v níž nejde o vztah mezi spotřebiteli ani o vztah pracovněprávní ani o věc uvedenou v § 120 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř.
Sluší se dodat, že přípustnost dovolání nezakládá ani nesprávné poučení odvolacího soudu o tom, že dovolání je přípustné (to vede toliko k prodloužení lhůty k podání dovolání; srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. června 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002 , uveřejněné pod číslem 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Proto Nejvyšší soud, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věty první o. s. ř. o. s. ř. ), nepřípustné dovolání odmítl (§ 243c odst. 1 věty první o. s. ř. o. s. ř. ).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243c odst. 3 , § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , za situace, kdy dovolání bylo odmítnuto a kdy náklady žalované spojené s podáním stručného vyjádření k dovolání (které nebylo možno věcně projednat již z důvodu jeho objektivní nepřípustnosti), v němž žalovaná především rekapitulovala dosavadní průběh řízení, nelze považovat za účelně vynaložené náklady k uplatňování nebo bránění práva proti žalobci.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. května 2015
Mgr. Petr Kraus
předseda senátu