Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 1334/2015

U S N E S E N Í

AGROCORN Hájek, s. r. o.

XAVERgen, a. s.

, se sídlem v Říčanech, Žižkova 12, PSČ 251 01, IČO 27460363, o zaplacení částky 318 613 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 13. října 2014, č. j. -268, takto:

I. Dovolání

se odmítá.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů řízení.

Stručné odůvodnění ( , , ve znění pozdějších předpisů, dále jen „“)

Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 4. dubna 2014, č. j. -232, zamítl žalobu na zaplacení částky 318 613 Kč spolu s úrokem z prodlení (výrok pod bodem I), uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů 162 942 Kč (výrok pod bodem II) a stanovil žalobkyni povinnost nahradit náklady řízení České republice a Krajskému soudu v Praze (výrok pod bodem III).

K odvolání žalobkyně Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 13. října 2014, č. j. -268, rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil (výrok pod bodem I) a stanovil žalobkyni povinnost nahradit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení 20 658 Kč.

Rozsudek odvolacího soudu napadla žalobkyně dovoláním ze dne 19. ledna 2015 do obou výroků, neboť spočívá stejně jako jím potvrzené rozhodnutí soudu prvního stupně na nesprávném právním posouzení věci dle Žalobkyně pro objektivní zjištění příčiny úhynu krůťat a výše ztráty v uhynulém hejnu, požádala o zpracování znaleckého posudku. Závěry tohoto znalce v podstatě potvrdil i znalec ustanovený soudem. Následně soud ustanovil ještě znalce revizního, který dospěl k odlišnému závěru a soud ve svém rozhodnutí vyšel pouze z tohoto revizního znaleckého posudku. Dle žalobkyně měl soud ustanovit dalšího znalce, neboť soud měl k dispozici dva rozporuplné znalecké posudky. Soud rovněž pochybil, když nevyhověl návrhu na výslech svědků. Neprovedením těchto důkazů a ignorováním prvního posudku, který žalobkyně předložila, bylo porušeno právo stěžovatele na spravedlivý proces.

Žalobkyně namítá, že soudy zcela opomenuly jí předložený znalecký posudek, byť se jednalo o listinný důkaz. S tímto znaleckým posudkem se nevypořádal ani revizní znalec ustanovený soudem. Soudy věc nesprávně právně posoudily, protože neměly k dispozici dostatečné důkazy pro ustálení skutkového stavu věci. Dovolatelka odkazuje na judikaturu Nejvyššího soudu vztahující se k znaleckým posudkům.

Dovolatelka navrhuje, aby Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek spolu s rozsudkem soudu prvního stupně a vrátil věc soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí.

Žalovaná se dle obsahu spisu k dovolání nevyjádřila.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) věc projednal podle , ve znění účinném od 1. ledna 2014 (srov. bod 2 článku II., , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).

Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání podal včas ( ) účastník řízení, který je řádně zastoupen advokátem ( a 4 ), dospěl k závěru, že dovolání žalobkyně je vadné.

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle v dovolání musí být vedle obecných náležitostí () uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Podle věta první dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání

Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle i ustálené judikatury dovolacího soudu (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. června 2014, sen. zn. ) obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení (či jeho části).

Dovolatelka však zcela opomenula uvést, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti, neboť vůbec nevymezila otázku hmotného nebo procesního práva, kterou by se měl dovolací soud zabývat. Ač žalobkyně v dovolání odkazuje na judikaturu Nejvyššího soudu, toliko namítá, že soud měl ustanovit dalšího znalce, který by vypracoval druhý revizní znalecký posudek, neboť znalecké posudky, jež měl soud k dispozici, si v závěrech odporovaly. Dovolatelka soudům vytýká i to, že učiněné skutkové závěry nemají oporu v provedeném dokazování a že nebyly provedeny jí navrhované výslechy svědků. Dovolatelka tak tvrdí vady řízení, jež však samy o sobě nemohou založit přípustnost dovolání dle ustanovení Těmito vadami by se dovolací soud mohl zabývat pouze tehdy, bylo-li by dovolání přípustné ( věta druhá ).

Nejvyšší soud proto dovolání podle věty první odmítl, neboť není přípustné.

Dle ustanovení věta druhá se rozhodnutí o náhradě nákladů řízení neodůvodňuje.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 19. června 2015

JUDr. Kateřina H o r n o ch o v á

předsedkyně senátu