Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Tdo 519/2015

3 Tdo 519/2015-25

U S N E S E N Í

L. F.

Podle § 265i odst. 1 písm. e) trestního řádu se dovolání

odmítá

.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 26. září 2014 sp. zn. byl dovolatel uznán vinným jednak zločinem loupeže podle ( , účinného od 1. 1. 2010, dále jen tr. zákoník), jednak přečinem porušování domovní svobody podle tr. zákoníku, když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výroku citovaného rozhodnutí. Za výše uvedené trestné činy byl odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání sedmi roků (za současného zrušení výroku o trestu z rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 22. 8. 2013 č. j. -79, ve znění rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. 12 2013 č. j. -107, jakož i všech dalších rozhodnutí na tento výrok obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu) a pro jeho výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Dále mu bylo uloženo ochranné léčení protitoxikomanické v ambulantní formě. Týmž rozsudkem bylo rozhodnuto o vznesených nárocích na náhradu škody.

O odvolání L. F. proti výše uvedenému rozsudku rozhodl ve druhém stupni Krajský soud v Ostravě usnesením sp. zn. ze dne 14. ledna 2015 tak, že podané odvolání podle § 256 trestního řádu (dále jen tr. ř.) zamítl.

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal L. F. dovolání, a to jako osoba oprávněná, včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění i všech dalších, zákonem pro podání dovolání vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvod označil ten, který je uveden v § 265b odst. 1 písm.

l

) tr. ř. s tím, že v řízení předcházejícím napadenému rozhodnutí byl dán dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku uvedl, že nelze dospět k závěru, že by po provedeném dokazování byla úplně a všestranně věc projednána natolik, aby bylo možno uznat jej vinným z jemu obžalobou vytýkaného jednání. Uvedl, že v řízení byl proveden jediný přímý důkaz, kterým má být usvědčující výpověď poškozeného – svědka V. Tomuto jedinému usvědčujícímu důkazu by tedy měla být věnována náležitá pozornost a měl by být hodnocen s mimořádnou opatrností. Namítl, že odvolací soud uzavřel, že ze strany poškozeného nebylo možno dovodit mstivý úmysl, aniž by nechal k poškozenému zpracovat znalecký posudek, přičemž tento by byl dle dovolatele vzhledem k vystupování poškozeného před soudem zcela namístě. Tím, že soud nevyhověl návrhu dovolatele na vypracování tohoto znaleckého posudku, došlo k porušení jeho práva na řádnou obhajobu. Dále vyjádřil přesvědčení, že odvolací soud zcela rezignoval na řádné vypořádání se s důkazy jednoznačně svědčícími o nevině odsouzeného. Tvrzení odsouzeného, že měl být řádně na zcela jiném místě, konkrétně na rodinné oslavě, potvrdilo hned několik svědků. Pokud soud vycházel z výpisu o uskutečněném telekomunikačním provozu, tento nevyvrací žádným způsobem tvrzení dovolatele a těchto svědků, že byl v rozhodné době od 17 do 18 hodin na předmětné rodinné oslavě. Poukázal také na skutečnost, že tyto svědky nemohl nijak ovlivnit, když v době jejich výslechů na Policii ČR byl ve vazbě. Odvolací soud další svědky, kteří mohli v tomto směru podpořit jeho obhajobu, již nevyslechl. Vyjádřil tak přesvědčení, že bylo zásadně porušeno jeho právo na spravedlivý proces, neboť nebyl zjištěn skutkový stav, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Proto závěrem svého podání navrhl, aby „Nejvyšší soud ČR zcela zrušil usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 1. 2015, č. j. (§ 265k odst. 1 tr. řádu) a přikázal Krajskému soudu v Ostravě, aby věc znovu projednal a rozhodl (§ 265

l

odst. 1 tr. řádu).“

Opis takto podaného dovolání byl za podmínek § 265h tr. ř. doručen k vyjádření Nejvyššímu státnímu zastupitelství, které však prostřednictvím příslušné státní zástupkyně sdělilo, že se k podanému dovolání nebude věcně vyjadřovat. Současně příslušná státní zástupkyně souhlasila s tím, aby věc byla projednána za podmínek uvedených v ustanovení § 265r odst. 1 tr. ř. v neveřejném zasedání, a to i ve smyslu § 265r odst. 1 písm. c) tr. ř.

Na tomto místě je nutno opakovaně připomenout, že dovolání jako mimořádný opravný prostředek lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř. a je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, když bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí.

Důvod dovolání vymezený ustanovením

§ 265b odst. 1 písm. l) tr. ř.

je dán tehdy, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k) § 265b odst. 1 tr. ř. Předmětný dovolací důvod tak míří na případy, kdy došlo k zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku bez věcného přezkoumání a procesní strana tak byla zbavena přístupu ke druhé instanci (prvá alternativa) nebo již v řízení, které předcházelo rozhodnutí o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku, byl dán některý ze shora uvedených dovolacích důvodů (druhá alternativa). Dovolatel tento dovolací důvod uplatnil v jeho druhé alternativě s tím, že došlo k zamítnutí jeho řádného opravného prostředku, avšak již v řízení, které předcházelo rozhodnutí o zamítnutí řádného opravného prostředku, byl dán dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.

Důvod dovolání vymezený ustanovením

§ 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.

je dán tehdy, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání učiněných skutkových zjištění, pokud ovšem tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze přijmout jim adekvátní právní závěry. Skutkový stav je tak při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny v souvislosti s provedeným dokazováním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Za dané situace se tak nelze s poukazem na označený dovolací důvod domáhat přezkoumání skutkových zjištění, na kterých je napadené rozhodnutí vystavěno. Nejvyšší soud se tedy nemůže odchýlit od skutkového zjištění, které bylo provedeno v předcházejících řízeních a je takto zjištěným skutkovým stavem vázán. Povahu právně relevantních námitek nemohou mít takové námitky, které směřují do oblasti skutkového zjištění, hodnocení důkazů či takové námitky, kterými dovolatel vytýká neúplnost provedeného dokazování.

Z výše uvedeného je tak zřejmé, že námitky, tak jak je uplatnil dovolatel, nejsou právně způsobilé být právně relevantně uplatněny nejen pod deklarovaným dovolacím důvodem, ale ani pod žádným z dalších, zákonem stanovených důvodů dovolání. To proto, že jejich prostřednictvím dovolatel toliko brojí proti ve věci učiněným skutkovým zjištěním a vyjadřuje nesouhlas s tím, jakým způsobem hodnotily soudy ve věci provedené důkazy. Soudy dostatečně přesvědčivě zdůvodnily, proč neuvěřily obhajobě dovolatele, že se v inkriminované době účastnil rodinné oslavy a proč naopak dospěly k závěru, že právě dovolatel byl pachatel předmětné loupeže. Vysvětlily také, proč uvěřily výpovědi poškozeného, který za pachatele loupežného přepadení označil právě dovolatele, a to i s ohledem na jeho případný motiv pomsty, dále vycházely z výpovědi svědka Š. a dalších listinných důkazů. Stejně tak pečlivě odůvodnily, proč by již případný výslech dalších svědků – účastníků rodinné oslavy, nemohl přinést nic nového do již ve věci učiněných skutkových zjištění.

S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu nezbylo než takto podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítnout jako zjevně neopodstatněné. Za podmínek stanovených v § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání, když shledal, že pro konání veřejného zasedání nebyly splněny podmínky.

Poučení:

Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr.ř.).

V Brně dne 13. května 2015

Předseda senátu:

JUDr. Vladimír Jurka