Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
E36FFA594D60A11BC1257E9D0030C38A.html
HTML · 11.59 KB
No categories available
30 Cdo 5246/2014
30 Cdo 5246/2014
U S N E S E N Í
Ing. A. H.
České republice – Ministerstvu spravedlnosti,
identifikační číslo osoby 000 25 429,
se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zaplacení 56.978,- Kč a 300.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 26 C 273/2011 , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. června 2014, č.j. 20 Co 50/2014 -175, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
S t r u č n é o d ů v o d n ě n í (§ 243f odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ):
Dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. června 2014, č.j. 20 Co 50/2014 -175, podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. o. s. ř. odmítl, neboť v něm byl uplatněn jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Ačkoliv se žalobce domnívá, že napadené rozhodnutí je v rozporu s rozhodovací praxí, když nebylo přihlédnuto k závažnosti a vzniku nemajetkové újmy, tak je třeba konstatovat, že odvolací soud tyto okolnosti zohlednil, a dovolatel tak nesouhlasí pouze s tím, jaká částka mu byla odvolacím soudem přiznána.
Nejvyšší soud již ve svých předchozích rozhodnutích konstatoval, že stanovení formy nebo výše přiměřeného zadostiučinění je především úkolem soudu prvního stupně a přezkum úvah tohoto soudu úkolem soudu odvolacího. Přípustnost dovolání nemůže založit pouhý nesouhlas s výší přisouzeného zadostiučinění, neboť ta se odvíjí od okolností každého konkrétního případu a nemůže sama o sobě představovat jiné řešení ve smyslu § 237 o. s. ř. o. s. ř. Dovolací soud při přezkumu výše zadostiučinění v zásadě posuzuje právní otázky spojené s výkladem podmínek a kritérií obsažených v § 31a odst. 3 OdpŠk, přičemž výslednou částkou se zabývá až tehdy, byla-li by vzhledem k aplikaci tohoto ustanovení na konkrétní případ zcela zjevně nepřiměřená. Jinými slovy, dovolací soud posuzuje v rámci dovolacího řízení, jakožto řízení o mimořádném opravném prostředku, jen správnost základních úvah soudu, jež jsou podkladem pro stanovení výše přiměřeného zadostiučinění.
Vztaženo na případ dovolatele, dovolací soud konstatuje, že odvolací soud v odůvodnění rozhodnutí řádně uvedl důvody, které ho vedly ke snížení přiznané částky, mimo jiné přihlédl i k závažnosti vzniklé újmy pro dovolatele i k tomu, že mu již byla poskytnuta kompenzace ve formě konstatování porušení práva Ústavním soudem. Odvolací soud vycházel při posouzení dané otázky ze Stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010 , uveřejněného pod č. 58/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a proto námitka žalobce nemůže založit přípustnost dovolání ve smyslu ustanovení § 237 o. s. ř. o. s. ř.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobce podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř. o. s. ř. ).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. května 2015
JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D.
předseda senátu