Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
DEB52B0722DCE17FC1257E9A0046B9C0.html
HTML · 11.51 KB
No categories available
28 Cdo 1577/2015-78
NEJVYŠŠÍ SOUD
ČESKÉ REPUBLIKY 28 Cdo 1577/2015-78
originál
U S N E S E N Í
hlavní město Praha
, IČ: 00064581, se sídlem v Praze 1, Mariánské náměstí 2/2, zastoupené JUDr. Ing. Světlanou Semrádovou Zvolánkovou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Karlovo náměstí 18, proti žalované
České republice – Ministerstvu vnitra
se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 936/3, za níž před soudem jedná
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových
, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 42,
o určení vlastnického práva
, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 14 C 253/2010 , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. září 2014, č. j. 25 Co 264/2014 -63, takto:
I. Dovolání se
odmítá
.
II. Žádný z účastníků
nemá právo
na náhradu nákladů dovolacího řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Shora označeným rozsudkem Městský soud v Praze potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 29. května 2013, č. j. 14 C 253/2010 -38, jímž byla zamítnuta žaloba o určení, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. č. 792 a stavby č.p. 498 (objekt bydlení) na pozemku parc. č. 792 v katastrálním území B.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost „spatřuje v ustanovení § 237 o. s. ř. “, jež současně cituje v dovolání; co do důvodu má za to, že rozsudek spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Podle ustanovení § 241a odst. 2 občanského soudního řádu (o. s. ř.) o. s. ř. ) je obligatorní náležitostí dovolání požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř. o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení § 237 o. s. ř. o. s. ř. (či jeho části). [K vymezení přípustnosti dovolání srov. především usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013 , uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dostupné i na webových stránkách Nejvyššího soudu; z rozhodovací praxe Ústavního soudu pak např. usnesení Ústavního soudu ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13 , usnesení Ústavního soudu ze dne 12. února 2014, sp. zn. IV. ÚS 3982/13 , usnesení Ústavního soudu ze dne 17. dubna 2014, sp. zn. III. ÚS 695/14 , usnesení Ústavního soudu ze dne 24. června 2014, sp. zn. IV. ÚS 1407/14 či usnesení Ústavního soudu ze dne 16. prosince 2014, sp. zn. IV. ÚS 266/14 , dostupná na webových stránkách Ústavního soudu].
Příslušná pasáž dovolání (článek II, odst. 2 dovolání) ve světle výše uvedeného zjevně není způsobilým vymezením přípustnosti dovolání. Požadavkům na vymezení předpokladů přípustnosti dovolání dovolatel nedostál ani v jiných částech dovolání (posouzeném potud z obsahového hlediska).
Nejvyšší soud proto dovolání odmítl podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. o. s. ř. , neboť neobsahuje vymezení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 241a odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ), a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. května 2015
Mgr. Petr Kraus
předseda senátu