Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 4711/2014

22 Cdo 4711/2014

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a Mgr. Davida Havlíka ve věci žalobců: a) Ing. R. H., O., a b) Ing. J. M., P., obou zastoupených JUDr. Petrem Pyšným, advokátem se sídlem v Ostravě, Slezské Ostravě, Občanská 16, proti žalovanému Ing. J. F., P., zastoupenému JUDr. Milanem Staňkem, advokátem se sídlem v Brně, Dlážděná 369/12c,o určení vlastnického práva k nemovitosti, vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. června 2014, č. j. -110, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění ( ):

Proti rozsudku odvolacího soudu podává žalovaný dovolání, jehož přípustnost opírá o („ “) a uplatňuje dovolací důvod uvedený v Žalovaný přípustnost dovolání spatřuje v tom, že se odvolací soud při posuzování otázky, zda jsou dány podmínky pro zastavení řízení z důvodu překážky věci pravomocně rozsouzené, odchýlil od rozhodovací praxe Nejvyššího soudu.

Obsah rozsudků soudů obou stupňů, obsah dovolání i vyjádření k němu jsou účastníkům známy, a proto na ně dovolací soud pro stručnost odkazuje.

Dovolání není přípustné.

Dovolatel tvrdí, že rozhodnutí ve věci bránila překážka věci rozhodnuté ve smyslu ; uplatňuje tak tzv. zmatečnostní vadu. Podle konstantní judikatury však ke zmatečnostním vadám dovolací soud přihlíží jen, je-li dovolání přípustné z jiného důvodu, samy způsobilým dovolacím důvodem nejsou (viz k tomu ). Proto také jejich prostřednictvím nelze založit přípustnost dovolání podle K účinné ochraně práv účastníků těmito vadami postižených slouží (tam, kde přípustnost dovolání není nebo nemusí být dána ani při uplatnění způsobilého dovolacího důvodu) jiný mimořádný opravný prostředek, a to žaloba pro zmatečnost podle a násl. (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. května 2012, sp. zn. ).

Dovolatel dále uvádí, že soudy neměly „převzít skutková zjištění z jiného řízení“. V této souvislosti neuvádí nic, co by mohlo založit přípustnost dovolání ve smyslu Lze podotknout, že odvolací soud vysvětlil, proč bylo provedeno dokazování obsahem jiného spisu (svědci v této věci vyslechnutí věděli o věci nejvíce a již „z části“ nežijí), přičemž spisem lze provést důkaz tak, jak každou jinou u ( ).

Vzhledem k tomu, že dovolání není přípustné podle ustanovení , Nejvyšší soud je podle věty první odmítl. Žalobci byli v dovolacím řízení úspěšní a příslušela by jim tak podle , a 146 odst. 3 náhrada účelně vynaložených nákladů, které jim vznikly. Za účelně vynaložené náklady však dovolací soud nepovažuje náklady na odměnu advokáta za sepis vyjádření k dovolání, neboť v něm navrhoval zamítnutí dovolání, nikoli jeho odmítnutí pro nepřípustnost.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 5. května 2015

JUDr. Jiří Spáčil, CSc. předseda senátu