Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 4758/2014

22 Cdo 4758/2014

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a Mgr. Davida Havlíka ve věci žalobkyně J. V., zastoupené Mgr. Romanem Seidlerem, advokátem se sídlem v Plzni, Malická 11, proti žalovanému Mgr. P. V., zastoupenému JUDr. Janem Kocinou, Ph.D., advokátem se sídlem v Plzni, Malá 6, o vypořádání společného jmění manželů, vedené u Okresního soudu v Rokycanech pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 9. července 2014, č. j. -339, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalobkyně

je povinna

zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení 11 800,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce žalovaného JUDr. Jana Kociny.

S t r u č n é o d ů v o d n ě n í ( ):

Krajský soud v Plzni jako soud odvolací rozsudkem uvedeným shora rozhodl o odvolání žalobkyně i žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Rokycanech ze dne 4. března 2014, č. j. -275, o vypořádání společného jmění účastníků (SJM).

Proti rozsudku odvolacího soudu podává žalobkyně dovolání, jehož přípustnost opírá o („ “) a uplatňuje dovolací důvod uvedený v Žalobkyně přípustnost dovolání spatřuje v nesprávném postupu při řešení otázek hmotného i procesního práva, při kterém se odvolací soud odchýlil od rozhodovací praxe Nejvyššího soudu.

Obsah rozsudků soudů obou stupňů, obsah dovolání i vyjádření, které k němu žalovaný podal, jsou účastníkům známy, a proto na ně dovolací soud pro stručnost odkazuje.

Dovolací soud napadené rozhodnutí přezkoumal z hledisek uvedených v dovolání a zjistil, že dovolání není přípustné.

K uplatnění vnosu žalovaného na společný majetek, spočívající ve splátkách na společný hypotéční úvěr: Dovolatelce lze přisvědčit v tom, že je na rozhodnutí manžela, který vnos vynaložil, v jakém rozsahu jej při vypořádání SJM uplatní. To však odvolací soud nezpochybnil; jen procesní úkony žalovaného, kterými byl uvedený vnos uplatněn k vypořádání, interpretoval jinak, než soud prvního stupně, a to tak, že byl uplatněn celý vnos (viz str. 5 rozsudku odvolacího soudu); jeho úvaha není zjevně nepřiměřená. Z toho, že žalovaný uváděl částku 383 024,- Kč coby polovinu celkově vynaložené částky, kterou zaplatil „za žalobkyni“, ještě jednoznačně nevyplývá vůle požadovat vypořádání jen poloviny jeho investic; jde spíše jen o nepříliš obratnou formulaci. V této souvislosti tu není nic, co by mohlo založit přípustnost dovolání.

Jestliže se vyjde z toho, že žalovaný vnos uplatnil v plné výši, je výpočet částky, kterou je mu žalovaná povinna zaplatit na vyrovnání podílů, správný, byť odvolací soud použil poněkud jiný postup, než jaký používá dovolací soud (dovolací soud přepočítal výpočty podle pravidel uvedených v jeho usnesení ze dne 6. května 2013, sp. zn. a v rozsudku ze dne 24. září 2014, sp. zn. , se stejným výsledkem, k jakému dospěl odvolací soud). Ani zde není nic, co by mohlo založit přípustnost dovolání.

K zahrnutí částky 5.026,20 Kč (účet u banky) do SJM: V řízení o vypořádání společného jmění manželů dovolací soud zkoumá přípustnost dovolání ohledně každé vypořádávané položky zvlášť (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. listopadu 2009, sp. zn. , Soubor civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu č. C 8042, nebo rozsudek ze dne 19. září 2011, sp. zn. ). V této části tak dovolání není přípustné (viz , podle kterého dovolání podle není přípustné proti rozsudkům a usnesením, v nichž dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy).

V dané věci tak nebyly splněny podmínky , proto Nejvyšší soud dovolání podle věty první odmítl.

Výrok o náhradě nákladů řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 6. května 2015

JUDr. Jiří Spáčil, CSc. předseda senátu