Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 5184/2014; 21 Cdo 5185/2014

21 Cdo 5184,5185/2014

U S N E S E N Í

GES ASSET MANAGEMENT, a. s.

Z. T.

, zastoupené JUDr. Rudolfem Vaňkem, advokátem se sídlem v Liberci, Měsíčná č. 256/2, o 15.936.662,70 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou pod sp. zn. , o dovoláních žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 23. března 2012 č. j. -313 a proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 17. března 2014 č. j. -399, takto:

Dovolání žalované

se odmítají

.

Stručné odůvodnění:

Dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 23. 3. 2012 č. j. -313, kterým byl rozsudek Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 18. 3. 2011 č. j. -254, jímž byla zamítnuta žaloba o 15.936.662,70 Kč s 11 % úrokem z prodlení z částky 7.000.000,- Kč od 19. 9. 2000 do zaplacení a s 18 % úrokem z prodlení z částky 3.283.298,60 Kč od 19. 9. 2000 do zaplacení s tím, že „žalobce je oprávněn domáhat se uspokojení této pohledávky vůči žalované pouze z výtěžku prodeje nemovitosti, a to pozemkové parc. č. 832/1 zapsané u Katastrálního úřadu pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště Liberec, pro obec L. a katastrální území S. P. (LV č. 684)“, a jímž bylo žalobci uloženo zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 492.370,- Kč k rukám advokáta JUDr. Rudolfa Vaňka, změněn

v části, ve které byla zamítnuta žaloba „v požadavku na zaplacení jistiny ve výši 7.000.000,- Kč z výtěžku prodeje zástavy“, tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci 7.000.000,- Kč s tím, že „žalobce je oprávněn domáhat se vůči žalované uspokojení této pohledávky pouze z výtěžku prodeje zastaveného pozemku parc. č. 832/1 v katastrálním území S. P.“, a kterým byl rozsudek Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 18. 3. 2011 č. j. -254 v části, ve které byla zamítnuta žaloba „v požadavku na zaplacení ‚poplatků a poplatků za rezervaci úvěrového rámce‘ ve výši 244.932,40 Kč, ‚úroků po splatnosti‘ ve výši 3.038.366,20 Kč, ‚úroků před splatností‘ ve výši 42.076,50 Kč, ‚úroků z prodlení‘ ve výši 5.611.287,60 Kč, ‚úroku z prodlení‘ ve výši 11 % ročně z částky 7.000.000,- Kč od 19. 9. 2000 do zaplacení a ‚úroku z prodlení‘ z částky 3.283.298,60 Kč ve výši 18 % ročně od 19. 9. 2000 do zaplacení, to vše z výtěžku prodeje zástavy“, a ve výroku o náhradě nákladů řízení zrušen a věc byla v tomto rozsahu vrácena okresnímu soudu k dalšímu řízení,

je v napadeném měnícím výroku rozsudku odvolacího soudu přípustné

podle ustanovení , [ve znění účinném do 31. 12. 2012, neboť dovoláním je napaden rozsudek odvolacího soudu, který byl vydán před 1. 1. 2013 (srov. čl. II bod 7. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) - dále jen „ “].

S přihlédnutím k tomu, že odvolací soud správně a v souladu s ustálenou judikaturou soudů uzavřel, že poskytnutí částky 7.000.000,- Kč Investiční a poštovní bankou, a. s., jako věřitelem na účet dlužníka Světové centrum financí a obchodu s Východem – CZ, a. s., dne 29. 3. 1996 na základě smlouvy o revolvingovém úvěru č. 2092-96-014, uzavřené až dne 19. 4. 1996 (neboť toho dne byla smlouva o úvěru sepsaná dne 29. 3. 1996 formou notářského zápisu podepsána druhým členem představenstva dlužníka), je třeba s ohledem na okolnosti, za kterých byla uvedená peněžitá částka poskytnuta, považovat za zálohu (srov. např. odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2001 sp. zn. nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2007 sp. zn. ), že okolnost, že banka poskytla dlužníku úvěr dříve, než k tomu byla podle smlouvy o úvěru povinna s ohledem na podmínky poskytnutí úvěru sjednané ve smlouvě, nezpůsobila neplatnost smlouvy o úvěru (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2010 sp. zn. ) a že zástavní právo zřízené k pozemku parc. č. 832/1 v katastrálním území S. P. ve spoluvlastnictví žalované a jejího manžela smlouvou ze dne 29. 5. 1996, kterým byla zajištěna pohledávka věřitele ze smlouvy o úvěru, není promlčeno, neboť zástavní právo se nepromlčuje dříve než zajištěná pohledávka ( , , ve znění pozdějších předpisů, účinného do 31. 12. 2013) a pohledávka ze smlouvy o úvěru přiznaná věřiteli v projednávané věci, v níž byla žaloba u soudu podána dne 17. 3. 2006, pravomocným rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 28. 3. 2001 č. j. -18 by se vzhledem ke splatnosti úvěru do 20. 3. 1997 promlčela v desetileté promlčecí době podle ustanovení , obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, účinného do 31. 12. 2013, která by uplynula až dne 21. 3. 2007 (srov. právní názor uvedený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2003 sp. zn. , které bylo uveřejněno pod č. 13 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2006), jakož i s přihlédnutím k tomu, že odůvodnění rozsudku odvolacího soudu ze dne 23. 3. 2012 č. j. -313 odpovídá požadavkům kladeným na odůvodnění rozsudku soudu v ustanovení , je dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 23. 3. 2012 č. j. -313 zjevně bezdůvodné; Nejvyšší soud České republiky je proto podle ustanovení odmítl.

Dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 17. 3. 2014 č. j. -399 není přípustné podle ustanovení , , ve znění účinném ode dne 1. 1. 2013 (dále jen „ “), neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 1. 2009 sp. zn. a v něm vyjádřený závěr, že ujednání, kterým byla účinnost smlouvy o úvěru vázána na splnění podmínky předložení určité y, slouží k ochraně banky potud, že před doložením této y nemohl dlužník nárokovat vyplacení peněžních prostředků podle smlouvy o úvěru, což však nic nemění na skutečnosti, že plnění poskytnuté bankou za této situace je smluvním plněním, nebo odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 9. 2008 sp. zn. anebo již zmíněný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2010 sp. zn. ) a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak. Poukazuje-li dovolatelka na odůvodnění nálezu Ústavního soudu ze dne 7. 9. 2010 sp. zn. , přehlíží, že ve věci, které se tento nález týkal, soudy vycházely z jiného skutkového stavu než v projednávané věci; závěry vyjádřené v uvedeném nálezu Ústavního soudu proto na posuzovanou věc nelze vztáhnout. Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 17. 3. 2014 č. j. -399 podle ustanovení věty první odmítl.

Rozhodnutí o odmítnutí dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 23. 3. 2012 č. j. -313 bylo odůvodněno způsobem uvedeným v ustanovení a rozhodnutí o odmítnutí dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 17. 3. 2014 č. j. -399 bylo odůvodněno způsobem uvedeným v ustanovení větě první .

Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího ( , ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 4. června 2015

JUDr. Jiří Doležílek předseda senátu