Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 775/2015

U S N E S E N Í

města Habartov

TONER RL, spol. s r. o.

, se sídlem v Plzni, Domažlická 1255/200a (identifikační číslo osoby 45357099), zastoupené Mgr. Petrou Šrámkovou Harantovou, advokátkou se sídlem v Plzni, Jižní předměstí, Hálkova 1229/44, o 1.800.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Plzeň - město pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 12. 9. 2014, č.j. -505, takto :

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žalovaná

je povinna

zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 19.118,- Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám JUDr. Václava Krondla, advokáta.

O d ů v o d n ě n í :

V záhlaví označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil ve věci samé rozsudek ze dne 29. 7. 2013, č.j. -458 (ve znění opravného usnesení ze dne 21. 10. 2013, č.j. -473), kterým Okresní soud Plzeň - město uložil žalované zaplatit žalobci 1.800.000,- Kč se specifikovaným příslušenstvím, ve výroku o nákladech řízení jej změnil tak, že žalovanou zavázal k úhradě částky 519.432,- Kč, a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud se ztotožnil se soudem prvního stupně v tom, že dodatkem ke smlouvě o postoupení pohledávky z 5. 9. 1997 se účastníci dohodli na tom, že žalovaná má právo odstoupit od této smlouvy, jestliže vzájemné pohledávky (ty, které za úplatu nabyla postupní smlouvou, a protipohledávka z úvěrové smlouvy vůči třetí osobě) nezaniknou jednostranným započtením nebo započtením na základě dohody. Účinky odstoupení (dopisem z 12. 6. 2013 doručeným žalobci při jednání 15. 7. 2013) nenastaly, protože žalobce důvodně namítl promlčení práva na odstoupení od smlouvy; tříletá promlčecí doba počala běžet

„nejpozději“

29. 3. 2008, tj. v den, kdy Nejvyšší soud odmítl dovolání proti rozsudku ze dne 26. 10. 2004, sp. zn. , kterým Vrchní soud v Praze určil, že započtení pohledávky ve výši 1.800.000,- Kč, tj. pohledávky, kterou žalovaná nabyla postupní smlouvou z 5. 9. 1996, proti úvěrové pohledávce Kreditní banky Plzeň, a.s. - v likvidaci, je neplatným jednostranným právním úkonem.

Dovoláním, kterým napadla rozhodnutí odvolacího soudu, žalovaná prosazuje názor, že dodatkem smlouvy o postoupení pohledávky z 5. 9. 1996 účastníci sjednali rozvazovací podmínku, jejímž splněním zanikla bez dalšího účinnost smlouvy, a – pro případ, že se mýlí – namítá nesprávné posouzení počátku běhu tříleté promlčecí doby ( , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 /viz /, dále jen „obč. zák.“); podle jejího názoru začala běžet až 27. 3. 2013, kdy Nejvyšší soud v předmětné věci vydal rozsudek (č.j. -371), v němž uzavřel, že zánik práv a povinností ze smlouvy o postoupení pohledávek nebyl vázán na splnění rozvazovací podmínky.

Nejvyšší soud věc projednal podle , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. čl. II bod 1, 7 , čl. II bod 2 , dále jen „“).

Podle ustanovení je dovolání – není-li stanoveno jinak – přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. ).

Ve vztahu k otázce subjektivních práv a povinností vyplývajících pro účastníky postupní smlouvy z dodatku uzavřeného 5. 9. 1997 neshledal dovolací soud dovolání ve smyslu přípustným, protože setrvává na závěru prezentovaném v kasačním rozhodnutí, jímž byly soudy nižších stupňů vázány (viz rozsudek ze dne 27. 3. 2013, č.j. -371). V něm dovodil, že ujednání obsažené v dodatku předpokládá aktivní jednání žalované, a to nejen ve vztahu ke kompenzačním právním úkonům, popř. k návrhu na uzavření dohody o započtení, ale i v případě, že se jí nepodaří započtením postoupených pohledávek proti pohledávce z úvěru docílit zániku svého závazku. Formulace povinnosti postoupit pohledávky zpět žalobci vylučuje úvahu odvolacího soudu o samočinné ztrátě právních účinků postupní smlouvy, k níž by bezpochyby splněním rozvazovací podmínky došlo, a nastoluje takovou interpretaci, podle které se předpoklad aktivního konání žalované ztotožňuje s odstoupením od smlouvy. Uvedený výklad projevů vůle postupitele a postupníka ( obč. zák.) zohledňuje nepřesnou terminologii užitou smluvními stranami (že se smlouva „stane“ neplatnou), aniž by bylo nutné větu o kontraktační povinnosti účastníků pokládat za nadbytečnou. Dodatkem z 5. 9. 1996 se tedy účastníci dohodli tak, že žalovaná má právo odstoupit od smlouvy o postoupení pohledávek, jestliže vzájemné pohledávky (ty, které nabyla postupní smlouvou, a protipohledávka z úvěrové smlouvy) nezanikly jednostranným započtením nebo započtením na základě dohody.

Odkaz dovolatelky na rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 2004, sp. zn. , uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 63/2005, a ze dne 24. 8. 1999, sp. zn. , uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 7/2001, je nepřípadný; projednávané věci se netýkají (v prvním z nich Nejvyšší soud vyložil, že souhlas konkursního soudu s tím, aby správce konkursní podstaty zpeněžil majetek podstaty prodejem mimo dražbu, je předpokladem platnosti právního úkonu /zpeněžení/, jehož absence má za následek absolutní neplatnost, druhý pojednává o vztahu § 610 obč. zák. k obecnému ustanovení o podmínkách /§ 36 obč. zák./).

Ve vztahu k otázce promlčení neobsahuje dovolání obligatorní náležitost, a sice způsobilé vymezení toho, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( ), o tuto náležitost již nemůže být doplněno (srov. , větu první, ) a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat.

Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu uvedeného ustanovení či jeho části (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 80/2013, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 2013, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2014). Tomuto požadavku žalovaná – která k otázce přípustnosti pouze uvedla, že dovolání je přípustné, „a to zejména z toho důvodu, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného práva, při jejímž řešení dovolací soud rozhodoval rozdílně a vyřešená právní otázka má být posouzena jinak“ – nedostála, přičemž specifikaci přípustnosti nelze dovodit ani z celého obsahu dovolání.

Nejvyšší soud z důvodů shora uvedených dovolání podle , věty první, odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobce podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně dne 28. května 2015

JUDr. Pavel Krbek

předseda senátu