Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 1616/2015

21 Cdo 1616/2015

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Mojmíra Putny a JUDr. Zdeňka Novotného v právní věci žalobce A. R., zastoupeného Mgr. Petrem Hájkem, advokátem se sídlem v Litoměřicích, Michalská č. 4, proti žalované Czech Coal Services a. s. se sídlem v Mostě, V. Řezáče č. 315, IČO 27261824, o neplatnost výpovědi a o neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru, o žalobě pro zmatečnost podané žalobcem proti rozsudku Okresního soudu v Mostě ze dne 18. března 1993, č. j. -62, a rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 4. srpna 1993, č. j. -73, vedené u Okresního soudu v Mostě pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 26. listopadu 2014, č. j. -213, takto:

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 26. listopadu 2014, č. j. -213, kterým potvrdil usnesení Okresního soudu v Mostě ze dne 13. 5. 2013, č. j. -189 (jímž byla žaloba pro zmatečnost podaná žalobcem dne 28. 12. 2007 proti rozsudku Okresního soudu v Mostě ze dne 18. března 1993, č. j. -62, a rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 4. srpna 1993, č. j. -73, zamítnuta pro opožděnost, neboť bylo zjištěno, že o důvodu pro podání žaloby se žalobce dozvěděl nejpozději dne 28. 2. 1996, kdy podal trestní oznámení, ve kterém skutkově vymezil jednání, v němž spatřuje trestný čin soudce), není přípustné podle ustanovení , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. Čl. II bod 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) - dále jen „ “, neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s výslovným zněním zákona i ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak [srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. prosince 2003, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 2, ročníku 2004, pod číslem 26, v němž vyslovil závěr, že pravomocné rozhodnutí soudu je postiženo zmatečností podle ustanovení nejen tehdy, jestliže bylo rozhodnuto v neprospěch účastníka v důsledku trestného činu, za nějž byl soudce nebo přísedící pravomocně odsouzen, ale i v případě, že jednání soudce nebo přísedícího, ačkoliv nebyl pravomocně odsouzen za trestný čin a ani proti němu nebylo zahájeno trestní stíhání, představuje pro společnost nebezpečný čin, jehož znaky jsou uvedeny v trestním zákoně (a jde tedy ve smyslu ustanovení trestního zákona o trestný čin), a že v důsledku takového jednání soudce nebo přísedícího bylo rozhodnuto v neprospěch účastníka řízení (dále srov. též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. září 2009, sp. zn. , publikovaný pod číslem 80/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či usnesení téhož soudu ze dne 5. prosince 2013, sp. zn. ; počátek lhůty pro podání žaloby pro zmatečnost se v souladu s ustanovením (podle nějž z důvodu zmatečnosti uvedeného v lze žalobu podat ve lhůtě tří měsíců od té doby, kdy se ten, kdo žalobu podává, o důvodu zmatečnosti dozvěděl), odvíjí zásadně od okamžiku, kdy se účastník řízení dozví o jednání soudce, v němž spatřuje trestný čin].

K vadám uvedeným v ustanovení , a b) a , jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, dovolací soud přihlédne jen, je-li dovolání přípustné ( ).

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobce podle ustanovení věty první odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. května 2015

JUDr. Olga Puškinová

předsedkyně senátu