Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 487/2015

25 Cdo 487/2015

U S N E S E N Í

F. S.

THANO, s. r. o.

, IČO 27326128, se sídlem Liberec, Moskevská 658/41, zastoupené Mgr. Jiřím Douskem, advokátem se sídlem Liberec, 8. března 21/13, o náhradu škody, vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 25. 7. 2014, č.j. -193, takto:

Dovolání

se odmítá

.

Odůvodnění:

Žalobce se po žalované domáhal zaplacení 84.743,- Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody, jež mu měla vzniknout zbytečným vynaložením nákladů ve výši 60.000,- Kč na pronájem náhradní bytové jednotky, kterou byl nucen užívat v měsících leden až duben 2012 z důvodu prodlení žalované s předáním bytové jednotky, kterou si žalobce od žalované zakoupil, a náklady ve výši 24.743,- Kč na zakoupení modulů k dálkové regulaci topení, k jejichž instalaci nedošlo.

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci jako soud odvolací rozsudkem ze dne 25. 7. 2014, č.j. -193, zrušil rozsudek Okresního soudu v Liberci ze dne 1. 10. 2013, č.j. -136, ve vyhovujícím výroku ohledně částky 24.743,- Kč s příslušenstvím a ve výroku o náhradě nákladů řízení a v tomto rozsahu věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení; ve výroku zamítajícím žalobu co do částky 60.000,- Kč s příslušenstvím potvrdil rozsudek okresního soudu.

Proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání s odůvodněním, že se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu při aplikaci ustanovení a . Nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu, že není dána příčinná souvislost mezi porušením povinnosti žalované a škodou představovanou náklady za náhradní bydlení od ledna do dubna 2012. Domnívá se, že není rozhodné, že se jeho bydlení v bytě matky nestalo objektivně nemožným nebo natolik nesnesitelným, aby byl nucen si v mezidobí do předání zakoupeného bytu pronajmout jiný byt. Má za to, že je zřejmý vznik škody spočívající ve výdajích za nájemné jiného bytu v důsledku nemožnosti užívání zakoupené bytové jednotky, jejíž příčinou bylo porušení povinnosti žalované ze smlouvy. Tím, že odvolací soud zkoumal jiné možnosti žalovaného, pak podle dovolatele nesprávně aplikoval právní předpis a odchýlil se od ustálené judikatury Nejvyššího soudu. Navrhuje, aby Nejvyšší soud rozsudek odvolacího soudu ve výroku II. zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Žalovaná se ve vyjádření k dovolání ztotožnila se závěry odvolacího soudu, zejména s tím, že nebyly naplněny veškeré předpoklady pro vznik nároku žalobce na náhradu škody. Zdůraznila, že žalobce měl možnost v rozhodné době užívat bezplatně byt svých rodičů, a nebyl tedy nucen uzavřít krátkodobou nájemní smlouvu na náhradní bydlení. Navrhuje, aby dovolací soud dovolání žalobce zamítl.

Dovolatelem uplatněné námitky nesměřují k vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, nýbrž především zpochybňují hodnocení důkazů soudem a správnost skutkových zjištění, na nichž je založen závěr o absenci příčinné souvislosti mezi vzniklou škodou představující náklady na náhradní bydlení žalobce a nemožností užívat zakoupený byt pro jeho vady. Pokud dovolatel nesouhlasí s hodnocením důkazů a skutkovými závěry, k nimž dospěl odvolací soud, a z provedených důkazů dovozuje odlišné skutkové závěry, tyto námitky nesměřují proti právnímu posouzení věci. Dovolatel tak pouze předkládá vlastní verzi skutkového stavu, přičemž polemizuje s tím, jak odvolací soud zhodnotil důkazy významné pro závěr o důvodnosti nároku.

Otázka existence příčinné souvislosti mezi vznikem škody a protiprávním úkonem (popř. škodní událostí) je otázkou skutkovou. V řízení se zjišťuje, zda protiprávní úkon škůdce a vzniklá škoda na straně poškozeného jsou ve vzájemném poměru příčiny a následku. Právní posouzení příčinné souvislosti spočívá ve stanovení, mezi jakými skutkovými okolnostmi má být její existence zjišťována (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 11. 2007, sp. zn. , Soubor C 5514). V tomto směru se odvolací soud správně zaměřil na zjišťování nezbytnosti zajištění náhradního bydlení žalobce v období od ledna do dubna 2012, z něhož žalobci vznikly náklady navíc, za situace, kdy měl možnost zůstat bydlet u svých rodičů. V této souvislosti lze odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26. 7. 2006, sp. zn. , podle něhož zásadně platí, že vynaložil-li poškozený vyšší náklady na zajištění svého bydlení ve srovnání s náklady, jež by vynaložil v bytě, k němuž má právo nájmu (v daném případě právo vlastnické), jde o majetkovou újmu na jeho straně, tedy o skutečnou škodu, kterou je škůdce povinen nahradit v rozsahu nutně a účelně vynaložených nákladů, a to za podmínky, že jeho protiprávní jednání bylo příčinou vzniku této škody. Odvolací soud však dospěl na základě zhodnocení provedeného dokazování k závěru, že protiprávní jednání žalovaného nebylo příčinou škody na straně žalobce, a tento skutkový závěr dovoláním zpochybnit nelze.

Vzhledem k tomu, že v dovolání nebyl uplatněn jediný způsobilý dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci (srov. ), dovolání žalobce směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, Nejvyšší soud je podle věty první odmítl.

O náhradě nákladů řízení dovolací soud nerozhodoval, neboť jeho rozhodnutím řízení ve věci nekončí. O náhradě nákladů řízení, včetně nákladů tohoto dovolacího řízení, bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího ( , , ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 2. června 2015

JUDr. Robert Waltr

předseda senátu