Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 4895/2014

25 Cdo 4895/2014

U S N E S E N Í

M. P.

Nemocnici Na Homolce,

se sídlem v Praze 5, Roentgenova 37/2, zastoupené JUDr. MUDr. Romanem Žďárkem, Ph.D., MBA, advokátem se sídlem v Praze 5, Kotlářka 1259/1, o náhradu škody na zdraví, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. května 2004, č. j. -168, takto:

Dovolání

se odmítá.

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. května 2004, č. j. -168, jímž byl zrušen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 3. 12. 2013, č. j. -146, není podle ustanovení přípustné, neboť nejsou splněny podmínky přípustnosti v tomto ustanovení uvedené. Dovolání je podáno z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od rozhodovací praxe dovolacího soudu. Dovolatelka nesouhlasí se závazným právním názorem na aplikaci obč. zák. na zjištěný skutkový stav, jenž odvolací soud vyslovil v napadeném usnesení. Odvolací soud při svém rozhodnutí vycházel z judikatury dovolacího soudu a odkázal na jeho rozhodnutí sp. zn. , v němž byla řešena pro danou věc relevantní právní otázka, a to otázka výkladu obč. zák. Ve svém závěru, že se podle obč. zák. řídí odpovědnost žalované za škodu, jež byla žalobkyni způsobena okolnostmi majícími původ v povaze léčivého přípravku aplikovaném v zařízení žalované, se odvolací soud od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu neodchýlil. Poukaz dovolatelky na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2004, sp. zn. , není případný, neboť v něm byla řešena odpovědnost za škodu způsobenou obstřikem nervového kořene, který byl proveden technicky nesprávně, a odpovědnost lékaře za chybný zákrok byla posouzena podle obč. zák. V daném případě však nebylo prokázáno, že by žalovaná postupovala non lege artis. Dovolatelce rovněž nelze přisvědčit, že výlučnou příčinou vzniku škody bylo prasknutí žíly žalobkyně, čímž se lék dostal mimo krevní řečiště a poškodil okolní tkáň. Samotné prasknutí žíly při infuzi by škodu nezpůsobilo, pokud by žalobkyni nebyla podávána látka, která má ve své povaze škodlivé účinky na okolní tkáně. Závěr odvolacího soudu, že v situaci, že škoda byla způsobena vlastnostmi léčivého přípravku užitého při infuzi, se odpovědnost žalované za škodu posuzuje podle obč. zák., je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 5. 2011, sp. zn. ). Pokud jednou z podstatných příčin vzniku škody byla náhodná okolnost - prasknutí žíly žalobkyně, bez níž by k poškození jejího zdraví nedošlo, lze tuto okolnost na straně žalobkyně, která se podílela na vzniku škody, zohlednit podle ust. obč. zák. (srov. zprávu občanskoprávního kolegia Nejvyššího soudu ČSR ze dne 4. 8. 1986, sp. zn. , uveřejněnou pod č. 2/1987 ve Sbírce soudního rozhodnutí a stanovisek, s. 104, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 12. 2010, sp. zn. ).

Jak vyplývá z výše uvedeného, odvolací soud se ve svém rozhodnutí neodchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a nejde ani o otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, je dovolacím soudem rozhodována rozdílně nebo má být posouzena jinak. Dovolání žalované tedy není přípustné podle ustanovení

Nejvyšší soud proto dovolání žalované podle věty první odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí o věci samé.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 18. května 2015

JUDr. Marta Škárová

předsedkyně senátu