Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 4199/2014

28 Cdo 4199/2014

U S N E S E N Í

F. J.

P. P.

, o vydání bezdůvodného obohacení ve výši 20.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 20. května 2014, č. j. -133, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá

právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud Plzeň-město rozsudkem ze dne 23. 1. 2014, č. j. -111, částečně zastavil řízení o žalobě, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 20.000,- Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení vzniklého záborem pozemku žalobce ze strany žalovaného (výrok I.), ve zbytku žalobu zamítl (výrok II.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok III.), jakož i o vrácení přeplatku na soudním poplatku žalobci (výrok IV.). Jelikož se žalobci nepodařilo prokázat, že by se žalovaný na jeho úkor v rozhodném období jakýmkoli způsobem obohatil, dovodil soud na straně žalovaného nedostatek pasivní věcné legitimace, pro který nebylo možné žalobě vyhovět.

Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 20. 5. 2014, č. j. -133, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I. až III., jež napadl žalobce odvoláním (výrok I.), a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II.). Odvolací soud shledal skutkové i právní závěry obsažené v rozhodnutí okresního soudu správnými, a přikročil tedy k jeho potvrzení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání s návrhem na zrušení daného rozhodnutí a vrácení věci odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Dle dovolatele napadený rozsudek spočívá na nesprávném právním posouzení věci, neboť se Krajský soud v Plzni řádně nezabýval újmou, která žalobci v důsledku neoprávněného užívání jeho vlastnictví vznikla.

V řízení o dovolání bylo postupováno podle , (dále jen „ “), ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013, které je podle čl. II bodu 7 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a dle čl. II bodu 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, rozhodující pro dovolací přezkum.

Nejvyšší soud se jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno řádně a včas, osobou k tomu oprávněnou a řádně zastoupenou podle , zabýval jeho přípustností.

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Z ustanovení však vyplývá, že dovolání není podle přípustné proti rozsudkům a usnesením, v nichž bylo dovoláním napadeným výrokem rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv, o pracovněprávní vztahy nebo o věci uvedené v ; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.

Bylo-li rozsudkem odvolacího soudu potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně o žalobě, jíž se žalobce dožadoval zaplacení částky 20.000,- Kč s úroky z prodlení, je zcela zjevné, že peněžité plnění, o němž bylo rozhodováno, nedosahuje zákonem stanoveného bagatelního limitu. Jelikož se v předmětné věci nejedná o spor ze spotřebitelské smlouvy či o pracovněprávní vztah ani o některé ze řízení vypočtených v , je přípustnost dovolacího přezkumu napadeného rozsudku vyloučena.

Nejvyšší soud proto nemohl než v souladu s , větou první, dovolání jako nepřípustné odmítnout.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle , věty první, ve spojení s , , části věty před středníkem, a s tím, že žalovanému, jenž by na jejich náhradu měl v zásadě právo, žádné náklady v dovolacím řízení nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 5. května 2015

JUDr. Jan Eliáš, Ph.D.

předseda senátu