Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 5319/2014

25 Cdo 5319/2014

U S N E S E N Í

RoBiN OIL s. r. o.,

M. K.,

za účasti

České podnikatelské pojišťovny, a. s., Vienna Insurance Group,

IČO 63998530, se sídlem v Praze 8, Pobřežní 665/23, o 142.504,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. května 2014, č. j. -218, takto:

I. Dovolání se odmítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. května 2014, č. j. -218, není podle ustanovení přípustné, neboť nejsou splněny podmínky přípustnosti v tomto ustanovení uvedené. Rozsudek odvolacího soudu vychází ze závěru, že skutečná škoda na výdejním stojanu pohonných hmot i na hygienickém stojanu, jak byla v řízení zjištěna znaleckým posudkem, byla žalobkyni v plné výši nahrazena pojistným plněním. Pokud dovolatelka namítá, že pojistné plnění vedlejšího účastníka nepokrylo celé náklady vynaložené žalobkyní na odstranění následků škody způsobené vozidlem žalovaného, je nutno poukázat na konstantní judikaturu dovolacího soudu, podle které se nahrazuje hodnota věci, jež byla poškozena, a u škody vzniklé na věci použité a částečně opotřebované se přihlíží k obecné ceně věci v době poškození a k rozsahu poškození, přičemž od částky vyjadřující náklady na opravu věci se odečítá částka odpovídající zhodnocení věci její opravou oproti původnímu stavu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 9. 2008 sp. zn. , ze dne 27. 6. 2002 sp. zn. , a ze dne 28. 6. 2012 sp. zn. , uveřejněný pod číslem 123/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Ostatně i rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. , uveřejněný pod č. 54/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, na nějž dovolatelka poukazuje, hovoří o výši nákladů potřebných na uvedení věci do původního stavu s tím, že při úplném zničení použité věci je třeba vycházet z její ceny. Rozsudek odvolacího soudu vychází ze zjištění, že cena výdejního stojanu v době poškození byla výrazně nižší než cena nového stojanu a nový stojan má oproti původnímu mnohem delší životnost; závěr odvolacího soudu o výši škody, za niž žalovaný odpovídá, je proto v souladu s výše uvedenou konstantní judikaturou dovolacího soudu. Pokud dovolatelka z rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. a dovozuje, že má nárok na náhradu nákladů vynaložených na pořízení nové věci v plné výši, je nutno poukázat na to, že uvedená rozhodnutí Ústavního soudu se týkají případů, při nichž nedošlo k faktickému zhodnocení věci (technické zhodnocení použitím nových dílů při opravě automobilu bylo vyváženo snížením celkové tržní ceny automobilu) a oprava byla z hlediska výše nákladů na opravu ekonomická. Případ dovolatelky je odlišný, neboť jak vyplývá ze skutkových zjištění, oprava výdejního stojanu na pohonné hmoty byla neekonomická (cena opravy téměř dvojnásobně přesahovala cenu původního stojanu v době poškození) a stojan zničený po uplynutí poloviny životnosti byl nahrazen stojanem novým s výrazně delší životností, než měl stojan původní.

Jak vyplývá z výše uvedeného, rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu a nezávisí na vyřešení právní otázky, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má být posouzena jinak. Dovolání tak není podle přípustné.

Nejvyšší soud proto dovolání žalobkyně podle věty první odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 26. května 2015

JUDr. Marta Škárová

předsedkyně senátu