Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 376/2015

30 Cdo 376/2015

U S N E S E N Í

M. B.

České republice – Ministerstvu spravedlnosti

, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o zaplacení částky 197.460,- Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. srpna 2014, č. j. -153, takto:

I. Dovolání žalobkyně

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá

právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

S t r u č n é o d ů v o d n ě n í( ):

Dovolání žalobkyně (dále též „dovolatelka“) proti v záhlaví označenému rozsudku Městského soudu v Praze (dále již „odvolací soud“), kterým byl změněn rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 (dále již „soud prvního stupně“) ze dne 27. prosince 2013, č. j. -114 (jímž byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 32.100,- Kč ve lhůtě do 15 dnů od právní moci rozsudku, zamítnuta žaloba o zaplacení částky 165.360,- Kč, a rozhodnuto o náhradě nákladů řízení)

„jen tak, že co do částky 2.100,- Kč se žaloba zamítá, jinak se ve výrocích I. a II. potvrzuje“

, a rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení, není – jak bude rozvedeno níže - ve smyslu přípustné.

Podle dovolatelky napadený rozsudek odvolacího soudu závisí na vyřešení otázek hmotného práva, které v rozhodování dovolacího dosud nebyly vyřešeny. Podle dovolatelky jde o otázky:

a) aplikace , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v platném znění, a dále

b) doby, z níž má být vypočítána nemajetková újma s ohledem na posuzovaný případ.

Takto dovolatelkou (v dovolání dále) vymezené předpoklady přípustnosti dovolání nejsou ovšem relevantní. V případě sub a) Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne 30. ledna 2013, sp. zn. (všechna zde označená rozhodnutí dovolacího soudu jsou veřejnosti přístupná na webových stránkách Nejvyššího soudu http://www.nsoud.cz) vyložil a odůvodnil právní názor, že náklady původního řízení může poškozený uplatnit jako vzniklou škodu jen tehdy, vynaložil-li je účelně ke zrušení nezákonného rozhodnutí či na nápravu nesprávného úředního postupu. Zákon vylučuje náhradu škody spočívající ve vynaložených nákladech řízení tam, kde buď již náhrada nákladů byla v původním řízení přiznána, anebo sice přiznána nebyla, avšak pak jen tehdy, neměl-li poškozený možnost uplatnit nárok na náhradu nákladů na základě procesních předpisů. Uvedená právní otázka tudíž dovolacím soudem byla již vyřešena.

V případě sub b) se dovolatelka de facto domáhá dalšího soudního přezkumu řešení této otázky v rámci jedinečných skutkových okolností daného případu. Přitom již z odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně vyplývá, že rozhodující soud při posuzování délky řízení postupoval s odkazem na Stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. dubna 2011, sp. zn. , uveřejněného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 58/2011. Z tohoto stanoviska a z judikatury dovolacího soudu navazující na toto stanovisko vycházel též odvolací soud, takže nelze uzavřít, že by předmětná materie (jak ji dovolatelka v rámci zformulované právní otázky coby předpoklad přípustnosti dovolání vymezila ve svém dovolání) nebyla dosud dovolacím soudem vyřešena. Přitom okolnost, že dovolatelka s právním posouzením věci odvolacím soudem nesouhlasí a s ohledem na skutkové poměry daného případu polemizuje (bez relevantního vymezení předpokladu přípustnosti dovolání) s právně kvalifikačním názorem odvolacího soudu, pochopitelně přípustnost takového dovolání nezakládá.

Z uvedených důvodů Nejvyšší soud proto dovolání žalobkyně podle odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. května 2015

JUDr. Pavel Vrcha

předseda senátu