Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 5290/2014

22 Cdo 5290/2014

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Havlíka a soudců JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a Mgr. Michala Králíka, Ph.D., ve věci žalobce Ing. Z. B., H., zastoupeného JUDr. Filipem Josefem, advokátem se sídlem v Hodoníně, Velkomoravská 378/1, proti žalovaným: 1) L. J., a 2) E. J., oběma L., zastoupeným Mgr. Žanetou Vítů, advokátkou se sídlem v Břeclavi, Sady 28. října 431, o určení vlastnictví, vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. , o dovolání žalovaných proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 23. října 2013, č. j. -146, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalovaní

jsou povinni

nahradit společně a nerozdílně žalobci náklady dovolacího řízení ve výši 2.040,- Kč

do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jeho zástupce JUDr. Filipa Josefa.

Stručné odůvodnění ( ):

Okresní soud v Hodoníně (dále „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 26. března 2012, č. j. -91, zamítl návrh žalobce na určení, že je vlastníkem pozemku parc. č. 2236/2 v k. ú. R. u S., obci R. (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.).

Proti rozsudku soudu prvního stupně podal žalobce odvolání a v průběhu odvolacího řízení podáním ze dne 10. září 2013, vzal žalobu v plném rozsahu zpět. Navrhl, aby odvolací soud řízení zastavil a rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil.

Krajský soud v Brně usnesením ze dne 23. října 2013, č. j. -146, rozsudek soudu prvního stupně zrušil a řízení zastavil (výrok I.). Současně rozhodl o povinnosti žalobce nahradit žalovaným, oprávněným společně a nerozdílně, na nákladech řízení před soudy obou stupňů 15.591,- Kč k rukám advokátky Mgr. Žanety Vítů, a to do tří dnů od právní moci usnesení (výrok II.).

Proti výroku II. usnesení odvolacího soudu podávají žalovaní dovolání,jehož přípustnost odvozují z (dále jen „ “) a jako důvod uvádí nesprávné právní posouzení věci. Navrhují, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu ve výroku II. změnil tak, že žalobci uloží povinnost zaplatit žalovaným na nákladech řízení před soudy obou stupňů částku 30 547,- Kč a současně rozhodne o nákladech dovolacího řízení, nebo aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu ve výroku II. zrušil a věc mu vrátil zpět k dalšímu řízení.

Žalobce navrhuje zamítnutí dovolání.

Podle článku II. – Přechodná ustanovení, bodu 2. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, účinného od 1. ledna 2014, pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije , ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Podle článku II. – Přechodná ustanovení, bodu 7. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, účinného od 1. ledna 2013, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů, s výjimkou zákona, který se užije ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Protože odvolací soud vydal napadené rozhodnutí 23. října 2013 a dovolací řízení bylo zahájeno po 1. lednu 2014, projednal a rozhodl dovolací soud o dovolání žalovaných podle ve znění účinném od 1. ledna 2014.

Podle v odůvodnění usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně uvede, proč je dovolání opožděné, nepřípustné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo proč muselo být dovolací řízení zastaveno. Bylo-li dovolání odmítnuto nebo bylo-li dovolací řízení zastaveno, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno.

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle je dovolání přípustné též proti akcesorickým výrokům rozhodnutí odvolacího soudu, jímž se odvolací řízení končí, včetně výroků o nákladech řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2013, sp. zn. , uveřejněné pod č. 80/2013 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek).

Podle není dovolání podle přípustné proti rozsudkům a usnesením, v nichž dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.

I pro výroky o náhradě nákladů řízení v rozhodnutí odvolacího soudu platí omezení přípustnosti dovolání podle To znamená, že dovolání není přípustné proti rozsudkům a usnesením, v nichž dovoláním napadeným (nákladovým) výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč.

Peněžité plnění přiznané výrokem o nákladech řízení pak nelze označit pro účely posouzení přípustnosti dovolání za plnění ze vztahu ze spotřebitelské smlouvy, z pracovněprávního vztahu nebo z věci uvedené v , ani když je výrok o nákladech řízení akcesorickým výrokem v rozhodnutí v těchto typech sporu (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2013, sp. zn. , uveřejněné pod č. 80/2013 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek).

Protože v posuzovaném případě bylo v dovoláním napadeným výrokem rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč, není dovolání podle přípustné z důvodu uvedeného v

Dovolací soud proto dovolání podle věty první odmítl.

V souladu s věta druhá rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení neobsahuje odůvodnění.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 29. dubna 2015

Mgr. David Havlík

předseda senátu