Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 32/2015

26 Cdo 32/2015

U S N E S E N Í

městské části Praha 2

M. Č.

, zastoupenému JUDr. Janou Ventovou, advokátkou se sídlem v Praze 5 – Smíchově, Tichá 1224/3, o vyklizení prostor, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 6. února 2014, č. j. -408, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 2 (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 4. června 2013, č. j. -345, ve spojení s usnesením ze dne 24. října 2013, č. j. -385, vyhověl žalobě a uložil žalovanému povinnost vyklidit do patnácti dnů od zajištění náhradního ubytování

„prostor sestávající se ze tří pokojů, kuchyně, WC a koupelny pod společným uzamčením umístěný nalevo od schodiště, v 5. nadzemním podlaží domu P., katastrální území N., obec P., který je vyznačen barevně na plánku, který je nedílnou součástí rozsudku“

(dále jen „předmětné prostory“); současně rozhodl o nákladech řízení účastníků.

K odvolání žalovaného Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 6. února 2014, č. j. -408, citovaný rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastníků.

Při právním posouzení uplatněného nároku vyšel odvolací soud mimo jiných i z následujících skutkových zjištění. V předmětných prostorách byl kolaudován v roce 1933 byt 3+1 a následně byl přestavěn a v roce 1947 rekolaudován na dva byty 1+1. Poté byly dva kolaudované byty 1+1 opět, avšak nepovoleně, přestavěny na byt třípokojový, který nebyl takto kolaudován a dispozičně se neshodoval s bytem 3+1 kolaudovaným v roce 1933. Na tomto skutkovém základě pak uzavřel, že nájemní smlouva uzavřená s žalovaným dne 1. září 1998 na byt třípokojový je pro nezpůsobilost předmětu nájmu neplatná, v důsledku čehož užívá žalovaný předmětné prostory bez právního důvodu; proto je povinen je vyklidit, avšak z důvodů podrobně rozvedených v rozsudku soudu prvního stupně, s nimiž se odvolací soud ztotožnil, po zajištění náhradního ubytování.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný (dovolatel) včasné dovolání, jehož přípustnost opřel o ustanovení , , ve znění účinném do 31. prosince 2013 (viz čl. II bod 2 ve spojení s čl. VII ) – dále jen „ “. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací však dospěl k závěru, že z posléze uvedených příčin není dovolání podle citovaného ustanovení přípustné.

Především nelze přehlédnout, že vedle způsobilého dovolacího důvodu nesprávného právního posouzení věci ( a 3 ) dovolatel uplatnil zejména nezpůsobilý důvod, jehož prostřednictvím brojil proti skutkovým zjištěním, resp. proti způsobu hodnocení důkazů, z nichž odvolací soud – stejně jako soud prvního stupně – čerpal svá skutková zjištění pro posouzení otázky, zda a jaký byt se v předmětných prostorách dříve nacházel a nyní nachází z hlediska jejich kolaudačního stavu.

Při posuzování dovolacích námitek podřaditelných pod způsobilý dovolací důvod podle a 3 dovolací soud vycházel z dosavadních právních předpisů ( věta za středníkem , ).

Otázkou vázanosti soudu kolaudačním rozhodnutím při posouzení, zda určitý prostor je bytem, se Nejvyšší soud zabýval v řadě svých rozhodnutí (viz např. jeho rozhodnutí z 29. ledna 2002, sp. zn. , uveřejněné pod č. 90/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, z 29. ledna 2007, sp. zn. , a z 18. února 2009, sp. zn. , na něž, byť v jiných právních souvislostech, odkázal dovolatel). V citovaných rozhodnutích zaujal právní názor, že při posouzení, zda určitý soubor místností, popř. jednotlivá místnost, je bytem, je třeba respektovat kolaudační stav (daný stavebněprávními předpisy) a nikoliv faktický způsob užívání takovýchto místností.

V projednávané věci se odvolací soud (stejně jako před tím soud prvního stupně) otázkou charakteru předmětných prostor z hlediska jejich kolaudačního (nikoli faktického) stavu zabýval, z čehož vyplývá, že jedinou dovolatelem účinně nastolenou právní otázku vyřešil v souladu s ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu, od níž není důvod se odchýlit.

Za této situace není dovolání přípustné podle , a proto je dovolací soud podle odmítl – se souhlasem všech členů senátu ( ) – pro nepřípustnost.

Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 21. dubna 2015

JUDr. Miroslav Ferák předseda senátu