Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 3767/2013

21 Cdo 3767/2013

U S N E S E N Í

F. Z.,

za účasti

E. E.,

zastoupené JUDr. Petrem Hlaváčem, advokátem se sídlem ve Slušovicích, Padělky č. 533, vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. , o dovolání E. E. proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28. února 2011, č. j. -214, takto:

Dovolání

se odmítá

.

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání E. E. proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28.2.2011, č.j. -214, jímž bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu ve Zlíně ze dne 24.6.2009, č.j. -192, kterým byla určena obvyklá cena majetku zůstavitelky F. Z. ke dni její smrti částkou 1.369.582,40 Kč, výše dluhů částkou 0,- Kč, čistá hodnota dědictví částkou 1.369.582,40 Kč, kterým bylo potvrzeno, že celé dědictví po zůstavitelce nabývá E. E., a kterým bylo rozhodnuto, že E. E. je povinna zaplatit odměnu soudní komisařky JUDr. Lenky Řezáčové, náhradu hotových výdajů a DPH v celkové výši 16.050,- Kč, není přípustné podle ustanovení , , ve znění účinném do 31.12.2012 (dále jen „ “), neboť dovoláním je napadeno usnesení odvolacího soudu, které bylo vydáno před 1.1.2013 (srov. Čl. II bod 7 , kterým se mění , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), jelikož soud prvního stupně nerozhodl ve svém usnesení ve věci samé jinak než ve svých dřívějších usneseních ze dne 10.12.2002, č.j. -27, a ze dne 27.2.2006, č.j. -51, proto, že by byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější usnesení soudu prvního stupně zrušil (odvolací soud zrušil usnesení soudu prvního stupně v prvním případě z důvodu nepřezkoumatelnosti, v druhém případě z důvodu vady řízení). Dovolání E. E. nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení , neboť napadené usnesení odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení

Odvolací soud při posouzení platnosti „Smluvní dohody zúčastněných stran o půjčce se zástavní smlouvou na propadnutí věci a vlastnických práv k podnikatelskému subjektu firmě MOEX, IČO 13673483, s dohodou o možném předkupním právu“ uzavřené mezi Ing. I. E. a zůstavitelkou dne 24.2.1993 a „Smluvní dohody o prodeji podniku firmy Ing. Ivo Exel, IČO 13673483-dříve MOEX“ uzavřené mezi Ing. I. E. a zůstavitelkou dne 25.2.1995 (dále také jen „předmětné smlouvy“) v daném případě aplikoval a interpretoval ustanovení § 39 a § 151a obč. zák. ve znění účinném do 31.12.2000 v souladu s ustálenou judikaturou soudů (k neplatnosti ujednání o tzv. propadné zástavě srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 5.9.2000, sp. zn. , publikovaný v časopise Soudní judikatura pod č. 131, ročník 2000, rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 22.2.2006, sp. zn. , uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 15, ročník 2007, rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27.1.2005, sp. zn. , publikovaný v časopise Soudní judikatura pod č. 27, ročník 2005). Závěr soudů o tom, že podnik Ing. Ivo Exel nebyl ke dni smrti zůstavitelky v jejím vlastnictví, protože předmětné smlouvy jsou absolutně neplatné pro rozpor s § 39 obč. zák. ve znění účinném do 31.12.2000, je proto správný.

Kromě polemiky se závěry soudů o prokázání platnosti převodu podniku Ing. Ivo Exel, IČO 13673483, do vlastnictví zůstavitelky, již dovolatelka v ostatním obsahu ( ) svého dovolání právní posouzení věci odvolacím soudem (závěr o tom, jaký právní předpis má být ve věci aplikován, popřípadě jak má být právní předpis vyložen) nezpochybňuje. Podstatou jejích dalších námitek je jednak tvrzená vada řízení spočívající v tom, že odvolací soud jí neumožnil „ve veřejném řízení uvést věci na pravou míru“. Tato námitka však nepředstavuje uplatnění dovolacího důvodu podle ustanovení , ale dovolacího důvodu podle ustanovení , a nemůže proto založit závěr o přípustnosti dovolání E. E. podle ustanovení K okolnostem uplatněným dovolacím důvodem podle ustanovení totiž nemůže být - jak je nepochybné ze znění ustanovení - při posouzení, zda je dovolání přípustné podle ustanovení , přihlédnuto.

Konečně dovolatelka namítá, že v řízení bylo zkráceno její „právo na rovné postavení před nezávislým či nepodjatým soudem“ a že byla poškozena na „svých právech občana ČR, a to v principu právní jistoty a v principu právního státu“, aniž by současně uvedla, v čem konkrétně pochybení soudů v ústavní rovině spatřuje. Ani tyto námitky dovolací soud neshledává opodstatněnými, neboť dovolateka zcela pomíjí, že k jejímu návrhu byl v této věci vyloučen z úkonů soudního komisaře JUDr. Radomír Pavelka, notář ve Zlíně, a provedením úkonů v dalším řízení byla pověřena JUDr. Lenka Řezáčová, notářka ve Zlíně, přičemž dovolatelka žádnou další námitku podjatosti v řízení nevznesla. Dovolatelka také přehlíží, že odvolací soud k jejímu odvolání ve věci dvakrát zrušil usnesení soudu prvního stupně a věc mu vrátil k dalšímu řízení, že pro dovolací řízení byla osvobozena od soudních poplatků v plném rozsahu a že k hájení práv jí byl ustanoven zástupce z řad advokátů. Dovolací soud proto nesdílí názor dovolatelky, že „její práva nebyla v řízení řádně respektována“.

Protože dovolání E. E. proti usnesení odvolacího soudu není přípustné, Nejvyšší soud České republiky je - aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení věty první a odmítl.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 24. dubna 2015

JUDr. Roman Fiala

předseda senátu