Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 2310/2014

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivy Brožové a soudců Mgr. Petra Krause a JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., v právní věci žalobkyně A. K., P., zastoupené JUDr. Mgr. Michalem Pospíšilem, Ph.D., advokátem se sídlem Praha, Korunní 588/4, proti žalovanému JUDr. D. Č., P., o zaplacení 74.267,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. 2. 2014, č. j. -38, takto:

I. Dovolání se odmítá.

Stručné odůvodnění ( ):

Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 74.267,- Kč s příslušenstvím, když uvedla, že uvedená částka byla vyplacena žalovanému v rámci exekuce na majetek jejího manžela, a to konkrétně postižením účtu žalobkyně vedeného u Stavební spořitelny České spořitelny a. s. (dále jen „účet“). Poté, co byl účet žalobkyně exekučně postižen, bylo na její návrh v jiném řízení s ohledem na rozsah SJM žalobkyně a jejího manžela rozhodnuto o vyloučení peněžních prostředků na účtu žalobkyně z exekuce. V mezidobí však již byla žalovanému v rámci exekuce vyplacena částka 74.267,- Kč, a proto se na něm zaplacení této částky domáhá.

Žalovaný namítl zamítnutí žaloby, neboť mu bezdůvodné obohacení nevzniklo, když částka jím obdržená exekucí je odměnou za právní služby poskytnuté manželovi žalobkyně. Žalobkyně se měla se svým nárokem obrátit na příslušný exekutorský úřad s žalobou na náhradu škody.

Obvodní soud pro Prahu 4, jako soud prvního stupně, rozsudkem ze dne 7. 10. 2013, č. j. , žalobě vyhověl, neboť vzal za prokázané, že účet žalobkyně byl postižen v exekučním řízení vedeném na majetek jejího manžela, přičemž částka 74.267,- Kč z tohoto účtu byla posléze vyplacená žalovanému jako oprávněnému v exekučním řízení, ačkoliv bylo následně rozhodnuto o vyloučení peněžních prostředků na účtu z exekuce. Po právní stránce uvedl, že žalovanému vzniklo bezdůvodné obohacení, neboť získal v exekuci plnění z majetku žalobkyně, který však byl postižen neoprávněně.

Městský soud v Praze, jako soud odvolací, rozsudkem ze dne 26. 2. 2014, č. j. -38, rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil. V odůvodnění svého rozhodnutí se ztotožnil se závěry soudu prvního stupně a nadto k námitce žalovaného uvedl, že žalobkyně se správně domáhá plnění po žalovaném, a nikoliv po státu z titulu náhrady škody, neboť odpovědnosti státu za škodu by se mohla žalobkyně dovolávat až v případě, že by se nemohla domoct plnění po žalovaném, který jej získal.

Proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. 2. 2014, č. j. -38, podal žalovaný dovolání, v němž předně namítl, že soudy neprovedly dokazování ohledně skutečnosti, že peněžní prostředky na účtu žalobkyně nepatřily do společného jmění manželů, a dále že jednání žalobkyně je v rozporu s dobrými mravy.

Dovolání není přípustné. Námitka dovolatele, podle níž soudy neprovedly dostatečné dokazování ohledně skutečnosti, že peněžní prostředky na účtu žalobkyně nepatřily do společného jmění manželů, nemůže založit přípustnost dovolání, neboť výrok soudů v řízení o vyloučení peněžních prostředků na účtu žalobkyně z exekuce, je ve smyslu (do 31. 12. 2013 se jednalo o ) závazný i pro rozhodnutí o vydání bezdůvodného obohacení. V řízení o vyloučení peněžních prostředků na účtu žalobkyně z exekuce bylo přitom rozhodnuto ve prospěch žalobkyně, tj. o vyloučení peněžních prostředků na účtu žalobkyně z exekuce na majetek jejího manžela. Namítá-li dovolatel rozpor výkonu práva žalobkyně s dobrými mravy, jedná se o skutkovou novotu, kterou však v dovolacím řízení nelze uplatnit (srov. ). Nadto dovolací soud uvádí, že dovolatel rozpor s dobrými mravy odůvodňuje tím, že žalobkyně „věděla na jisto, že peněžní prostředky na jejím cit. účtě jsou součástí SJM a pocházejí z její výdělečné činnosti a nemůžou být za žádných okolností pouze jejím výlučným vlastnictvím.“. Uvedené tvrzení navíc nemůže rozpor žaloby s dobrými mravy založit, neboť jak vyplynulo z řízení o vyloučení peněžních prostředků na účtu žalobkyně (dále jen „peněžní prostředky“) z exekuce na majetek jejího manžela, jsou peněžní prostředky skutečně výlučným vlastnictvím žalobkyně, které nebylo možné postihnout v rámci exekuce na majetek jejího manžela.

S ohledem na nález Ústavního soudu ze dne 17. 4. 2013, sp. zn. , vyhlášený dne 7. 5. 2013 pod č. 116/2013 Sb., rozhodl Nejvyšší soud o nákladech dovolacího řízení podle , advokátního tarifu. Žalovanému, jehož dovolání bylo odmítnuto, uložil dovolací soud povinnost zaplatit účelně vynaložené náklady žalobkyni, které ji vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta (které však dovolací soud v odůvodnění svého rozhodnutí s ohledem na výsledek dovolacího řízení nerekapituloval). Tyto náklady, je-li tarifní hodnota věci 74.267,- Kč sestávají z odměny advokáta ve výši 4.100,- Kč ( věty první, , ), z paušální částky náhrady hotových výdajů advokátky ve výši 300, Kč (, , 3 , v platném znění) a 21% DPH ( , a odst. 5 a ) ve výši 924,- Kč. Platební místo a lhůta ke splnění povinnosti byly stanoveny dle a

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle .

Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 21. dubna 2015 JUDr. Iva B r o ž o v á předsedkyně senátu