Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 1342/2015

30 Cdo 1342/2015

U S N E S E N Í

Z. P.

J. H.

, zastoupenému Jiřím Hřídelem, advokátem se sídlem v Písku, Fráni Šrámka 136, o určení vlastnického práva k nemovitým věcem, vedené u Okresního soudu v Prachaticích pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 21. listopadu 2014, č. j. -762, takto:

I. Dovolání žalobce

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá

právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

S t r u č n é o d ů v o d n ě n í ( ):

V záhlaví citovaným rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích (dále již „odvolací soud“) byl změněn rozsudek Okresního soudu v Prachaticích (dále již „soud prvního stupně“) ze dne 16. října 2009, č. j. -314, tak, že se zamítá žaloba, aby bylo určeno, že žalobce je vlastníkem označených nemovitostí, a dále bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů.

Tomuto rozsudku odvolacího soudu předcházely dva (kasační) rozsudky Nejvyššího soudu České republiky (dále již „Nejvyšší soud“ nebo „dovolací soud“) ze dne 31. října 2012, sp. zn. (vytýkajícím odvolacímu soudu v jeho zrušeném rozsudku ze dne 27. června 2011, č. j. -170, rozporná dílčí skutková zjištění), a dále ze dne 28. května 2013, sp. zn. (vytýkajícím odvolacímu soudu v jeho zrušeném rozsudku ze dne 3. října 2012, č. j. -559, pominutí hodnocení některých v řízení provedených důkazů, jež mohly mít relevanci z hlediska skutkového zjištění a právního posouzení věci).

Odvolací soud v záhlaví uvedeným rozsudkem dospěl na základě provedeného dokazování (ve stručnosti shrnuto) k závěru, že kupní smlouva ze dne 25. května 2002, uzavřená mezi prodávající R. Ch. a žalobcem jako kupujícím (jejímž předmětem byl prodej předmětných nemovitostí), byla simulovaným právním úkonem, neboť v kupní smlouvě uvedená kupní cena ve výši 430.000,- Kč byla simulována, jelikož ve skutečnosti byla účastníky sjednána kupní cena ve výši 700.000,- Kč. Odvolací soud pak s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu řešící problematiku simulovaných, resp. disimulovaných právních úkonů po právní stránce věc posoudil tak, že předmětná kupní smlouva je absolutně neplatným právním úkonem ve smyslu § 37 odst. 1 obč. zák., v důsledku čehož shledal podanou žalobu na určení vlastnického práva žalobce k předmětným nemovitostem nedůvodnou; přistoupil proto ke změně rozsudku soudu prvního stupně shora vyloženým způsobem.

Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podal žalobce (dále též „dovolatel“) prostřednictvím svého advokáta včasné dovolání, které však není ve smyslu přípustné, jelikož základem dovolací argumentace (vymezení přípustnosti dovolání) je zpochybňování skutkového stavu, z nějž při meritorním rozhodování vycházel odvolací soud, a naopak preference skutkové verze případu dovolatelem, který na jejím podkladě a s odkazem na judikaturu pak polemizuje s právním posouzením věci odvolacím soudem. Na základě takové dovolací argumentace ovšem přípustnost dovolání dovodit nelze, neboť podle může být dovolacím důvodem jen nesprávné právní posouzení věci.

Odvolací soud v daném případě plně respektoval závazný právní názor dovolacího soudu v posledně shora zmíněném kasačním rozhodnutí, a pokud učinil závěr o skutkovém stavu věci, jak jej přehledně a zákonu odpovídajícím způsobem vyložil v odůvodnění písemného vyhotovení svého rozsudku ( ), pak mu nelze ani vytknout jím učiněné právní posouzení věci ústící v závěr, že předmětná kupní smlouva představuje absolutně neplatný právní úkon ve smyslu obč. zák. z důvodu simulace kupní ceny účastníky smlouvy, neboť takové právní posouzení (při zjištěných skutkových poměrech věci, které dovolací soud v dovolacím řízení není oprávněn revidovat) zcela souzní s ustálenou judikaturou dovolacího soudu (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 20. května 2008, sp. zn. , ze dne 16. září 2009, sp. zn. , nebo ze dne 15. 2. 2011, sp. zn. , které jsou veřejnosti přístupné na webových stránkách Nejvyššího soudu http://www.nsoud.cz).

Brojí-li dovolatel v dovolání proti hodnocení skutečností, z nichž při rozhodování vycházel odvolací soud, pak je třeba zdůraznit, že řešení této otázky je pouze a jen věcí soudů v nalézacím řízení. Dovolací soud může hodnocení důkazů, provedené v nalézacím řízení v souladu se zákonem, přezkoumávat jen tehdy, pokud je toto hodnocení v rozporu s pravidly logického myšlení, případně s obecnou zkušeností. Samotná skutečnost, že důkazy bylo možno hodnotit více způsoby, neznamená, že zvolené hodnocení je nesprávné (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. srpna 2005, sp. zn. ).

Nejvyšší soud proto dovolání žalobce podle věty první odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 22. dubna 2015

JUDr. Pavel Vrcha

předseda senátu