Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 303/2015

29 Cdo 303/2015

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobkyně EET-IS CZ, s. r. o., se sídlem v Praze 4, Amortova 694/4, PSČ 143 00, identifikační číslo osoby 25720473,zastoupenéMgr. Petrem Faltusem, advokátem, se sídlem v Praze 4, Doudlebská 1046/8, PSČ 140 00, proti žalovanému Ing. J. T., zastoupenému Mgr. Libuší Hrůšovou, advokátkou, se sídlem v Plzni, Goethova 356/5, PSČ 301 00, o zaplacení 930.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 10. září 2014, č. j. -204, takto:Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

V záhlaví označeným usnesením Vrchní soud v Praze k odvolání žalobkyně zrušil rozsudek soudu prvního stupně a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle a 2 , (dále též jen „ “). Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v a není přípustné ani podle

Odvolací soud zrušil rozsudek soudu prvního stupně jednak proto, že - dle jeho názoru - soud prvního stupně prováděl nové důkazy a činil z nich skutková zjištění v rozporu s větou druhou i poté, kdy nastala koncentrace řízení, a dále z důvodu, že se soud prvního stupně vůbec nezabýval základními předpoklady odpovědnosti žalovaného za škodu (porušením povinnosti žalovaným, vznikem škody a příčinnou souvislostí mezi vznikem škody a porušením povinnosti) a posuzoval pouze to, zda žalovaný jednal s péčí řádného hospodáře, pročež je jeho rozhodnutí nepřezkoumatelné.

Závěr odvolacího soudu, podle něhož soud prvního stupně pochybil, když neposoudil splnění základních předpokladů odpovědnosti dovolatele za škodu, jenž je sám o sobě důvodem pro zrušení rozsudku soudu prvního stupně, dovolatel nenapadá a dovolacímu přezkumu jej tak neotevírá. Nadto je uvedený závěr v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu (k předpokladům vzniku odpovědnosti jednatele za škodu způsobenou společnosti srov. důvody rozsudku ze dne 29. dubna 2013, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 75/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudku ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. , či rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. listopadu 2013, sp. zn. , jež jsou veřejnosti dostupné - stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu přijatá po 1. lednu 2001 - na jeho webových stránkách, a judikaturu v nich citovanou).

Za této situace nečiní dovolání přípustným ani otázka správnosti závěru odvolacího soudu o porušení zásady koncentrace řízení soudem prvního stupně předkládaná dovolatelem, neboť platí, že spočívá-li rozhodnutí, jímž odvolací soud rozhodl o odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé, na posouzení více právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede ke zrušení rozhodnutí soudu prvního stupně, není dovolání ve smyslu přípustné, jestliže řešení některé z těchto otázek nebylo dovoláním zpochybněno nebo jestliže některá z těchto otázek nesplňuje předpoklady vymezené v

Je tomu tak proto, že dovolací soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody, včetně jejich obsahového vymezení, a z jiných než dovolatelem uplatněných důvodů napadené rozhodnutí přezkoumat nemůže (srov. větu první a např. důvody nálezu Ústavního soudu ze dne 11. listopadu 2009, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 236/2009 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu). Věcný přezkum posouzení procesně právní otázky předkládané dovolatelem Nejvyššímu soudu za tohoto stavu výsledek sporu ovlivnit nemůže a napadené rozhodnutí na jejím vyřešení (ve smyslu ) nezávisí; dovolání je tak nepřípustné jako celek (k tomu srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. října 2013, sp. zn. , či ze dne 3. prosince 2013, sp. zn. , a judikaturu v nich citovanou).

Argumentuje-li dovolatel v dovolání (v rovině skutkových námitek, jež nejsou s účinností od 1. ledna 2013 způsobilým dovolacím důvodem - viz ) ve prospěch závěru, že ve funkci jednatele žalobkyně jednal s péčí řádného hospodáře, přehlíží, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu na posouzení této otázky nespočívá (posouzení uvedené otázky nebylo důvodem zrušení rozsudku soudu prvního stupně); tyto námitky jsou tak pro posouzení přípustnosti dovolání irelevantní.

Bez vlivu na výše uvedené a pouze za účelem předcházení průtahů v řízení Nejvyšší soud dodává, že účinky tzv. koncentrace řízení podle nenastanou, jestliže účastníci nebyli o tzv. koncentraci řízení a o jejích účincích poučeni jednak v předvolání k přípravnému jednání, k jednání nebo k dalšímu jednání, jednak před skončením přípravného jednání, jednání nebo dalšího jednání, má-li v této době nastat tzv. koncentrace řízení (v podrobnostech viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. září 2013, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 98/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

K absenci výroku o nákladech dovolacího řízení srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

Rozhodné znění pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z článku II. bodu 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 23. dubna 2015

JUDr. Filip Cileček

předseda senátu