Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Tdo 337/2015

3 Tdo 337/2015-52

U S N E S E N Í

T. H.,

Podle § 265i odst. 1 písm. e) trestního řádu

se

dovolání

odmítá

.

Odůvodnění:

Rozsudkem Okresního soudu v Semilech ze dne 18. 8. 2014, sp. zn.

, byl obviněný T. H. uznán vinným ze spáchání (částečně sám, částečně ve spolupachatelství podle )

zločinu krádeže podle , odst. 2, 4 písm. c) dílem dokonaného a dílem ve stadiu pokusu podle , spáchaného dílem v souběhu s přečinem porušování domovní svobody podle , 2 a dílem v souběhu s přečinem poškození cizí věci podle a dílem v souběhu s přečinem neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle na skutkovém základě popsaném ve skutkové větě pod body 1. až 28. a

přečinu krádeže podle , odst. 2, 3 dílem dokonaného a dílem ve stadiu pokusu podle , spáchaného dílem v souběhu s přečinem porušování domovní svobody podle , 2 a dílem v souběhu s přečinem poškození cizí věci podle a dílem v souběhu s přečinem nedovoleného ozbrojování podle na skutkovém základě popsaném ve skutkové větě pod body 31. až 46.

Za to byl podle za použití odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody na dobu šesti let, pro jehož výkon byl podle zařazen do věznice s ostrahou. Podle byl obviněnému uložen trest zákazu pobytu na území okresů P., Č. L., H. K.,P.-m. a S., a to na dobu pěti let. Podle mu byl dále uložen trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty, a to věcí konkrétně specifikovaných ve výroku rozsudku.

Podle § 226 písm. c) trestního řádu byl obviněný zproštěn obžaloby pro další ve výroku označené skutky, jimiž měl podle obžaloby spáchat společně s jednáním uvedeným v odsuzující části výroku zločin krádeže podle , odst. 2, 4 písm. c) dílem dokonaný a dílem ve stadiu pokusu podle , spáchaný dílem v souběhu s přečinem porušování domovní svobody podle , 2 a dílem v souběhu s přečinem poškození cizí věci podle .

Tímtéž rozsudkem bylo rozhodnuto o vině a trestu obviněných M. K., F. D., K. F. a J. K. Podle § 228 odst. 1 trestního řádu, resp. § 229 odst. 1 trestního řádu či § 229 odst. 2 trestního řádu bylo rozhodnuto o nárocích poškozených na náhradu škody způsobené trestným činem.

O odvolání obviněného T. H. proti předmětnému rozsudku rozhodl ve druhém stupni

Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 13. 11. 2014, sp. zn.

, jímž je podle § 256 trestního řádu jako nedůvodné zamítl. Rozsudek soudu prvního stupně tak nabyl právní moci dne 13. 11. 2014 [§ 139 odst. 1 písm. b) cc) trestního řádu].

Shora citované rozhodnutí odvolacího soudu napadl

obviněný dovoláním

, v němž uplatnil dovolací důvody uvedené v § 265b odst. 1 písm. g) a

l

) trestního řádu. S odkazem na nálezy Ústavního soudu sp. zn. a sp. zn. obviněný namítl, že v řízení o dovolání nelze odhlížet od zřejmých vad proběhlého řízení, byť je nelze doslovně podřadit pod důvody uvedené v § 265b odst. 1 trestního řádu. Poukázal na to, že rozhodnutí soudu nemůže nikdy spočívat na správném právním posouzení skutku, pokud vychází z nezákonného procesu. Za nezákonný považuje postup při seznámení s obsahem spisu, kdy mu nebyla předložena celá spisová materie a následně pak byla provizorně nahrazena možná totožnými kopiemi v pozdějším stadiu řízení. Z takového řízení tak podle obviněného nemohlo vzejít správné posouzení skutku.

Obviněný proto navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadené rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 13. 11. 2014, č. j. -3679.

Opis dovolání obviněného byl předsedou senátu soudu prvního stupně za podmínek § 265h odst. 2 trestního řádu zaslán k vyjádření nejvyššímu státnímu zástupci.

Státní zástupkyně činná u Nejvyššího státního zastupitelství

k dovolání obviněného uvedla, že se k němu nebude věcně vyjadřovat.

Obviněný T. H. je podle § 265d odst. 1 písm. b) trestního řádu osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká. Dovolání bylo podáno v zákonné dvouměsíční dovolací lhůtě (§ 265e odst. 1 trestního řádu), prostřednictvím obhájce (§ 265d odst. 2 věta první trestního řádu) a současně splňuje formální a obsahové náležitosti předpokládané v § 265f odst. 1 trestního řádu.

Nejvyšší soud jako soud dovolací

(§ 265c trestního řádu) zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle § 265a trestního řádu. Shledal, že dovolání je přípustné podle § 265a odst. 1, 2 písm. h) trestního řádu, neboť napadá pravomocné rozhodnutí soudu druhého stupně, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek (odvolání) proti rozsudku uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) trestního řádu, kterým byl obviněný uznán vinným a byl mu uložen trest.

Poněvadž dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v § 265b trestního řádu, bylo dále zapotřebí posoudit, zda konkrétní důvody, o které obviněný dovolání opírá, lze podřadit pod dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g),

l

) trestního řádu, na které je v dovolání odkazováno. Toto zjištění má zásadní význam z hlediska splnění podmínek pro provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem (srov. § 265i odst. 1, 3 trestního řádu).

Dovolací důvod podle

§ 265b odst. 1 písm.

l

) trestního řádu

spočívá v tom, že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) trestního řádu, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo přestože byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. a) až k) trestního řádu. Z argumentace dovolatele plyne, že podle jeho přesvědčení byl v řízení předcházejícím napadenému rozhodnutí dán důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) trestního řádu.

Důvod dovolání podle

§ 265b odst. 1 písm. g) trestního řádu

je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. Byť lze v rámci uvedeného dovolacího důvodu výjimečně přiznat relevanci i některým námitkám majícím vliv na správnost skutkových zjištění soudů, nejde o nyní projednávaný případ. Obviněný totiž směřoval svoji námitku výhradně proti procesnímu postupu orgánů činných v přípravném řízení při umožnění mu prostudovat spisy (§ 166 trestního řádu). Nejvyšší soud k tomu poznamenává, že obviněný tuto námitku uplatňoval opakovaně již v průběhu trestního řízení, takže se s ní vypořádaly jak soud nalézací (str. 48 odsuzujícího rozsudku), tak soud odvolací (str. 14 a 15 usnesení ze dne 13. 11. 2014). Jejich závěrům přitom nelze nic vytknout. Podstatné je, že vytýkaným postupem orgánů činných v trestním řízení nemohlo v dané věci dojít k takovým nedostatkům ve zjišťování skutkového stavu, které by ve svém důsledku mohly založit pochybení odpovídající dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) trestního řádu. Současně nemohlo být tímto způsobem zasaženo ani do práva obviněného na spravedlivý proces, k čemuž odvolací soud správně odkázal na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. .

Námitky obviněného směřující k uvedenému dovolacímu důvodu proto nemohly být shledány relevantními. Za této situace nemohla být shledána opodstatněnou ani námitka obviněného odkazující na důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm.

l

) trestního řádu.

Vzhledem k tomu, že relevantně uplatněné dovolací námitky obviněného nebyly shledány opodstatněnými, Nejvyšší soud podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. e) trestního řádu

odmítl

jako zjevně neopodstatněné. Za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) trestního řádu bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání, aniž by k tomuto postupu zákon vyžadoval souhlasu stran [srov. § 265r odst. 1 písm. c) trestního řádu].

Poučení:

Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n trestního řádu).

V Brně dne 8. dubna 2015

Předseda senátu:

JUDr. Pavel Šilhavecký