Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Tdo 314/2015

-26

U S N E S E N Í

J. H.

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného J. H.

odmítá

.

O d ů v o d n ě n í

Obviněný J. H. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 14. 10. 2014, sp. zn. , jímž bylo podle § 256 tr. ř. zamítnuto jeho odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Chomutově ze dne 4. 8. 2014, sp. zn. . Výrok o zamítnutí odvolání napadl s odkazem na důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Zpochybnil skutková zjištění, která se stala podkladem odsuzujícího výroku o vině. Vyjádřil názor, že tato zjištění nevycházejí z důkazů, a že pokud se opírají o nějaké důkazy, jde o důkazy nevěrohodné. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí obou soudů a aby ho zprostil obžaloby.

Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.

Především musí Nejvyšší soud připomenout, že dovolání není další běžný opravný prostředek v procesu trestního řízení a že v něm nelze spatřovat nějaké „další odvolání“. Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který na rozdíl od odvolání není možné podat z jakéhokoli důvodu, ale v dané věci jen z některého z důvodů uvedených v § 265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř. Podat dovolání z jiného důvodu je vyloučeno. Žádný ze zákonných dovolacích důvodů se nevztahuje ke skutkovým zjištěním a k hodnocení důkazů. Konkrétní uplatněné námitky mají povahu deklarovaného dovolacího důvodu jen za předpokladu, že mu odpovídají svým obsahem.

Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.

Z citovaného ustanovení vyplývá, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Podstatou takového posouzení je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav, který zjistily soudy prvního a druhého stupně. Významné je, že se jedná o právní posouzení skutku, tak jak ho zjistily soudy, a nikoli jak ho prezentuje či jak se jeho zjištění dožaduje dovolatel. V dovolání proti odsuzujícímu rozhodnutí lze namítat, že skutkový stav, který zjistily soudy, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Je tedy možné vytýkat právní vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudy. Mimo dovolací důvod jsou skutkové námitky, tj. takové námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotily soudy, tím i změny ve skutkových zjištěních soudů a nahrazení těchto zjištění jinou verzí skutkového stavu, kterou sám prosazuje. Dovolání se tudíž nemůže zakládat na námitkách proti tomu, jak soudy hodnotily důkazy, jaká skutková zjištění vyvodily z důkazů, jak postupovaly při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedly dokazování apod. Zjišťování skutkového stavu a hodnocení důkazů je postupem, který je upraven procesním právem (zejména ustanoveními § 2 odst. 5, 6 tr. ř.), zatímco dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr .ř. záleží v porušení hmotného práva. Již z toho je zřejmé, že skutkové námitky se s tímto dovolacím důvodem zcela míjejí.

Z podnětu dovolání podaného s odkazem na ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. se Nejvyšší soud otázkou správnosti právního posouzení skutku zabývá zásadně ve vztahu k tomu skutkovému stavu, který zjistily soudy prvního a druhého stupně, a nepřihlíží k námitkám proti skutkovým zjištěním soudů. Znovu je třeba odkázat na povahu dovolání jako mimořádného opravného prostředku, který je určen k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí.

Obviněný byl odsouzen pro zločin vydírání podle § 175 odst. 1, 2 písm. d) tr. zákoníku. Takto byl posouzen skutek, který podle zjištění Okresního soudu v Chomutově, z nichž v napadeném usnesení vycházel také Krajský soud v Ústí nad Labem, spočíval v podstatě v tom, že obviněný nejméně od 2. 9. 2013 do 28. 9. 2013 v Ch. a v M. pod pohrůžkou, že mu ublíží, že ho zbije a že ho podřeže, donutil poškozeného M. Š.

- k uzavření tří úvěrů (úvěrových smluv) v celkové výši 435 000 Kč a k vydání částky nejméně 260 000 Kč z těchto prostředků,

- k opakovaným výběrům z jeho bankovního účtu a k předání peněz v celkové výši nejméně 160 000 Kč,

- k nákupu plazmového televizoru a mobilního telefonu na úvěr ve výši 32 478 Kč a k předání tohoto zboží,

- ke koupi osobního vozidla v autobazaru za částku 133 836 Kč a k podpisu kupní smlouvy, načež obviněný s vozidlem odjel se sdělením, že jede natankovat, a již se nevrátil.

V podaném dovolání obviněný neuplatnil žádnou námitku v tom smyslu, že uvedený skutek nevykazuje znaky zločinu vydírání podle § 175 odst. 1, 2 písm. d) tr. zákoníku. Pouze takto koncipované námitky by obsahově odpovídaly dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.

Obviněný založil dovolání v celém rozsahu výlučně jen na námitkách zaměřených proti skutkovým zjištěním, která se stala podkladem výroku o vině. Tím se obviněný ocitl mimo meze dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný sice formálně deklaroval tento zákonný dovolací důvod, ale jinak uplatnil námitky, které mu co do obsahu neodpovídají a nejsou pod něj podřaditelné.

Nejvyšší soud zásadně nezasahuje do skutkových zjištění soudů prvního a druhého stupně. Učinit tak může jen zcela výjimečně, pokud to odůvodňuje extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy. V takovém případě je dotčeno ústavně garantované základní právo obviněného na spravedlivý proces a zásah Nejvyššího soudu má podklad v ustanoveních , y.

Mezi skutkovými zjištěními Okresního soudu v Chomutově, která v napadeném usnesení akceptoval i Krajský soud v Ústí nad Labem, na straně jedné a provedenými důkazy na straně druhé rozhodně není žádný extrémní rozpor. Skutková zjištění soudů mají jasné obsahové zakotvení v důkazech, jimiž byly především svědecká výpověď poškozeného. Poškozený je osobou vyznačující se mimo jiné hypersubmisivností, nedostatečně rozvinutou schopností rozeznat manipulativní jednání jiných a naivní důvěřivostí, což z něho činí snadný objekt vydírání. Jinak ale jeho vlastnosti, jak vyplynulo ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie se zvláštní specializací na klinickou psychologii, zaručují, že události popisuje pravdivě a bez sklonu ke lhaní. O věrohodnosti svědecké výpovědi poškozeného nejsou žádné důvodné pochybnosti. Navíc byla jeho výpověď podpořena dalšími, byť nepřímými důkazy. Jde o výpovědi svědků z okruhu jeho rodinných příslušníků (matka R. Š. , její partner M. Ř. , bratr poškozeného D. Š. ), které logicky navazují na svědeckou výpověď poškozeného, potvrzují zaznamenaný úbytek jeho úspor, vysvětlení poškozeného a nakonec i to, že poškozený jim fyzicky označil obviněného jako osobu, která si na něm peníze a nákupy vynucovala. Svědecká výpověď poškozeného se v žádném ohledu neocitla v rozporu ani s objektivně zjištěnými okolnostmi či s důkazy, které nebyly nijak vázány na okruh jeho rodinných příslušníků a kterými byly výpovědi svědků popisující průběh jednání o úvěrech a nákupech. Není úkolem Nejvyššího soudu jako soudu dovolacího, aby jednotlivé důkazy znovu reprodukoval, rozebíral, porovnával, přehodnocoval a vyvozoval z nich vlastní skutkové závěry. Podstatné je, že soudy prvního a druhého stupně hodnotily důkazy v souladu s jejich obsahem, že se nedopustily žádné deformace důkazů a že ani jinak nevybočily z mezí volného hodnocení důkazů podle § 2 odst. 6 tr. ř. Své hodnotící úvahy soudy jasně, srozumitelně a logicky vysvětlily, což se týká jak povahy jednání obviněného, včetně jeho rozsahu co do věcného i časového vymezení, tak následku v podobě způsobené škody ve výši 586 314 Kč.

To, že obviněný nesouhlasí se skutkovými zjištěními soudů a že se neztotožňuje se způsobem, jímž soudy hodnotily důkazy, není dovolacím důvodem.

Nejvyšší soud proto dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl jako dovolání podané z jiného než zákonného dovolacího důvodu.

P o u č e n í

: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 1. dubna 2015

Předseda senátu:

JUDr. Petr Hrachovec