Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 16/2015

U S N E S E N Í

M. H.

V. B.

, zastoupené JUDr. Jiřím Králíkem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Labská Louka 650, o zaplacení 34.062,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. , o dovolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 29. září 2014, č. j. -98, takto:

Dovolání seodmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci usnesením ze dne 29. září 2014, č. j. -98, potvrdil usnesení ze dne 31. července 2014, č. j. -85, jímž Okresní soud v Olomouci zamítl námitku místní nepříslušnosti, kterou žalovaná vznesla v rámci doplnění svého odvolání proti rozsudku (pro uznání) Okresního soudu v Olomouci ze dne 23. července 2013, č. j. -30, ukládajícímu jí povinnost zaplatit žalobci 34.062,- Kč s tam specifikovaným příslušenstvím.

Dovolání žalované proti usnesení odvolacího soudu není přípustné podle , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 - dále jen „“ (srovnej článek II bod 1. a 7. a článek II. bod 2. ), neboť napadené rozhodnutí nezávisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, a nejedná se ani o případ, kdy má být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Odvolací soud (ve shodě se soudem prvního stupně) své rozhodnutí založil na závěru, že námitka místní nepříslušnosti byla žalovanou vznesena (v doplňku odvolání proti rozsudku pro uznání) opožděně, jestliže soud prvního stupně již ve věci meritorně rozhodl (nejprve platebním rozkazem a následně rozsudkem pro uznání). Žalovaná tak neuplatnila námitku místní nepříslušnosti při prvním úkonu, který jí příslušel (odpor proti platebnímu rozkazu), v důsledku čehož je eventuální nedostatek místní příslušnosti soudu podle zhojen.

Žalovaná namítá, že se odvolací soud odchýlil od judikatury Nejvyššího soudu prezentované rozsudkem ze dne 30. dubna 2009, sp. zn. . Má za to, že v posuzované věci je třeba vyjít z konkrétních okolností případu a vzít v úvahu, že soud prvního stupně se otázkou místní příslušnosti vůbec nezabýval, ačkoli žaloba mu byla doručena až poté, kdy změnila bydliště; možnost zkoumat místní příslušnost z iniciativy soudu je proto podle ní stále otevřená („ke zhojení nedostatku místní příslušnosti nedošlo a procesní rozhodnutí bylo vydáno místně nepříslušným soudem i bez zřetele na to, že námitka nedostatku místní příslušnosti nebyla uplatněna včas“). Nevzal-li odvolací soud v úvahu, že soud prvního stupně může do doby, než začne jednat ve věci, rozhodnout o své místní nepříslušnosti i bez námitky účastníka, spočívá jeho rozhodnutí na nesprávném právním posouzení.

V rozsudku ze dne 30. dubna 2009, sp. zn. , s nímž má být rozhodnutí odvolacího soudu podle dovolatelky v rozporu, Nejvyšší soud řešil otázku, zda skutečnost, že námitka nedostatku místní příslušnosti nebyla účastníkem uplatněna včas, je důvodem, pro který odvolací soud nepřihlédne k vadě, jíž soud prvního stupně zatížil řízení tím, že v něm pokračoval, aniž o námitce nedostatku místní příslušnosti vůbec rozhodl. Přijal a odůvodnil závěr, že vydal-li místně nepříslušný soud, u něhož bylo zahájeno řízení, rozhodnutí toliko procesní povahy a učinil-li tak dříve, než začal jednat ve věci samé, pak jde v každém případě o rozhodnutí vydané místně nepříslušným soudem bez zřetele na to, zda účastník zmeškal příležitost uplatnit námitku nedostatku místní příslušnosti; soud totiž stále ještě může zkoumat svou místní příslušnost z vlastní iniciativy a ke zhojení nedostatku místní příslušnosti dosud nedošlo. Tento závěr nelze na posuzovaný případ vztáhnout již proto, že soud prvního stupně o námitce místní nepříslušnosti rozhodl (toto rozhodnutí bylo předmětem přezkumu právě napadeného rozhodnutí odvolacího soudu) a ve věci nevydal rozhodnutí toliko procesní povahy, nýbrž ve věci již opakovaně meritorně rozhodl (platebním rozkazem a rozsudkem pro uznání). Dovolatelka pomíjí, že v rozsudku, jehož se dovolává na podporu svých námitek, Nejvyšší soud rovněž dovodil, že místní příslušnost soudu má v rámci úpravy podmínek řízení zvláštní režim, takže zatímco k tomu, zda jsou splněny ostatní podmínky řízení v širším slova smyslu (včetně věcné příslušnosti),přihlíží soud kdykoliv za řízení ( ), zkoumání místní příslušnosti se soustřeďuje jen na začátek řízení ( ). Byla-li podána žaloba u místně nepříslušného soudu a začal-li tento soud jednat o věci samé nebo rozhodl-li ve věci samé bez jednání (vyjma vydání platebního rozkazu), takže již nemůže vyslovit svou místní nepříslušnost z vlastní iniciativy, a promeškal-li též účastník příležitost iniciovat rozhodnutí soudu o jeho místní příslušnosti, neboť neuplatnil námitku nedostatku místní příslušnosti při prvním úkonu, který mu příslušel (tedy také v případě, že ji uplatnil opožděně), pak tu již není k dispozici procesní postup, jímž by bylo možno změnit stav, že řízení bylo zahájeno u místně nepříslušného soudu; místní příslušnost již za žádných okolností zkoumat nelze a nedostatek místní příslušnosti procesního soudu je tak v důsledku koncentrace řízení zakotvené v ustanovení zhojen. Od těchto závěrů se odvolací soud v posuzované věci neodchýlil.

Vzhledem k tomu, že dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, Nejvyšší soud je podle věty první odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud nerozhodoval, neboť tímto rozhodnutím řízení nekončí a o nákladech bude rozhodováno v konečném rozhodnutí ve věci.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 25. března 2015

JUDr. Ivana Zlatohlávková

předsedkyně senátu