Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 3149/2014-169

NEJVYŠŠÍ SOUD

ČESKÉ REPUBLIKY 26 Cdo 3149/2014-169

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Jitky Dýškové ve věci žalobců a) L. Š., P. a b) D. Š., tamtéž, zastoupených JUDr. Zdeňkem Stárkem, advokátem se sídlem Plzeň, Františkánská 7, proti žalovanému M. R., IČO 71989242, s místem podnikání Rokycany, Pražská 805, zastoupenému Mgr. Jitkou Stránskou, advokátkou se sídlem Praha 1, Perlová 5, o vyklizení nebytových prostor, vedené u Okresního soudu Plzeň – město pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 26. března 2014, č. j. -129, takto:

O d ů v o d n ě n í:

Krajský soud v Plzni (soud odvolací) rozsudkem ze dne 26. 3. 2014, č. j. -129, potvrdil rozsudek ze dne 5. 4. 2013, č. j. -89, kterým Okresní soud Plzeň – město (soud prvního stupně) uložil žalovanému povinnost vyklidit do 15-ti dnů od právní moci rozsudku zde specifikované nebytové prostory (dále též „předmětné nebytové prostory“) a rozhodl o nákladech řízení; dále odvolací soud rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný včasné dovolání (k němuž nebylo podáno vyjádření), které však není přípustné podle , , ve znění od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srov. článek II., bod 1. přechodných ustanovení , a část první, článek II. bod 2 zákona č. 293/12013 Sb. – dále jen „ “), neboť napadené rozhodnutí nezávisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, jak se mylně domnívá dovolatel ( ), má-li za to, že odvolací soud postupoval v rozporu se zde označenými rozhodnutími Nejvyššího soudu. Nejde ani o případ, kdy by napadené rozhodnutí záviselo na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, ani o případ, kdy má být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (což ostatně dovolatel ani netvrdí).

Podle lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Z toho vyplývá, že pochybení ve zjištění skutkového stavu věci nelze pokládat za způsobilý dovolací důvod.

Dovolatel sice výslovně uplatňuje dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci a dovozuje nesprávnost napadeného rozhodnutí (jakož i odklon od označených judikátů dovolacího soudu), obsahově tak však činí poukazem na to, co bylo obsahem vůle účastníků projevené v ě (nájemní smlouvě) a jak měla být tato vůle interpretována, resp. polemizuje s hodnocením důkazů. Tím napadá správnost skutkového (nikoli právního) závěru odvolacího soudu, resp. namítá vady řízení, a uplatňuje tak nezpůsobilé dovolací důvody.

Nejvyšší soud proto dovolání jako nepřípustné odmítl ( věta první ).

Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 18. března 2015

Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc.

předsedkyně senátu