Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Od 100/2006

29

Od 100/2006-180

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Faldyny, CSC. a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobkyně České spořitelny, a.s., se sídlem Olbrachtova 1929/62, 140 00 Praha 4, identifikační číslo 45 24 47 82, proti žalovaným 1) J. K., 2) M. K.3) P. K., 4) Z. B., 5) A. B., o zaplacení částky 883.046,75 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. , o návrhu prvního žalovaného na přikázání věci jinému soudu, takto:

O d ů v o d n ě n í :

Žalobou podanou u Okresního soudu ve Frýdku-Místku domáhá se žalobkyně vydání rozhodnutí, kterým by žalovaným bylo uloženo zaplatit jí společně a nerozdílně částku 883.046,75 Kč spolu s 12,5% úrokem z prodlení a nahradit náklady řízení s odůvodněním, že žalovaní nesplnili povinnost ze smlouvy o hypotečním úvěru, uzavřené mezi účastníky dne 28.8.2000.

Proti platebnímu rozkazu vydanému Okresním soudem ve Frýdku-Místku dne 20.9.2004, č.j. -71, podali žalovaní odpor. První žalovaný v několika dalších podáních uvedl, že již po několikáté sděluje, že veškeré žaloby směřující proti němu budou projednávány u Městského soudu v Praze, aby nebyl souzen u soudu, u kterého má pochybnosti a obavy. Uvedl, že jeho dlužníci opakovaně zdůrazňovali, že „mají dostatek finančních prostředků a známých u soudu ve Frýdku-Místku, že jeho případy natáhnou na mnoho let nebo že jeho případy půjdou do ztracena a pokud se bude „šprajcovat nechají jej zavřít.“

K návrhu prvního žalovaného se připojila druhá žalovaná, třetí žalovaný se nevyjádřil, čtvrtá a pátý žalovaný s návrhem nesouhlasili. Rovněž žalobkyně uvedla, že nesouhlasí, aby věc byla projednávána mimo obvod Krajského soudu v Ostravě. Poukázala na to, že nenastaly takové skutečnosti, které by zakládaly důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu, když z podání prvního žalovaného nevyplývají žádné okolnosti, které by byly podloženy věrohodnými důvody.

Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku a Městskému soudu v Praze, jemuž má být věc přikázána ( věta první ), návrh prvního žalovaného na přikázání věci jinému soudu projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky, aby věc byla přikázána jinému soudu podle ustanovení ani podle ustanovení Na usnesení Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 15.3.2006, č.j. -148, kterým jmenovaný soud prvního žalovaného vyzval, aby svá podání upřesnil a uvedl, zda se jedná o delegaci nutnou nebo vhodnou, reagoval tak, že žádal odeslat spis Městskému soudu v Praze.

Ve smyslu ustanovení musí být věc přikázána jinému soudu téhož stupně v případě, že příslušný soud nemůže ve věci jednat, protože jeho soudci jsou vyloučeni ( , st. 2 a ). I když první žalovaný namítá, že Okresní soud ve Frýdku-Místku nemůže ve věci jednat, neuvádí žádné konkrétní důvody, a to i přes usnesení jmenovaného soudu ze dne 5.5.2006, č.j. -150, kterým byl podrobně poučen o náležitostech návrhu na delegaci nutnou s tím, že pokud své podání nedoplní ve smyslu ustanovení a 2 , nebude soud k tomuto podání přihlížet. Ve stanovené lhůtě první žalovaný ani druhá žalovaná, kterou soud rovněž vyzval k doplnění podání, tato podání nedoplnili a proto Okresní soud ve Frýdku-Místku k tomuto podání nepřihlížel ( ) a předložil věc Nejvyššímu soudu k posouzení návrhu prvního žalovaného podle

Podle ustanovení § 12 odst. 2 může být věc přikázaná jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle třetího odstavce citovaného ustanovení mají účastníci právo se vyjádřit, kterému soudu má být věc přikázaná a v případě druhého odstavce téhož ustanovení též k důvodům, pro které má být přikázána.

Důvody vhodnosti podle tohoto ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet jen výjimečně ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon ( d, publikované pod č. , ve znění ústavního zákona ). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc přikázána, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací nesmí být totiž navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zvlášť nepříznivě.

V posuzovaném případě není především splněna základní podmínka ustanovení , neboť Městský soud v Praze není soudem věcně příslušným jako soud prvního stupně k řízení o zaplacení žalované částky. Rovněž důvod uváděný prvním žalovaným není způsobilým důvodem, aby byl porušen výše uvedený ústavní princip.

Vzhledem k výše uvedenému Nejvyšší soud návrhu prvního žalovaného nevyhověl a věc Městskému soudu v Praze nepřikázal (ust. ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 31. ledna 2007

JUDr. František Faldyna, CSc.

předseda senátu