Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Tdo 262/2015

-21

U S N E S E N Í

J. K.

t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř.

s e

dovolání obviněného J. K.

o d m í t á.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově ze dne 4. 8. 2014 sp. zn. byl obviněný J. K. uznán vinným přečinem krádeže podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku, protože dne 20. 6. 2014 v době kolem 08.45 hodin v H.-P. S., okres K., na ul. P. T. v obchodním domě O. za běžného provozu, veden záměrem odcizit vhodné věci k dalšímu použití, vzal z regálů LED svítilnu v hodnotě 199,- Kč a kleště v hodnotě 459,- Kč, tedy zboží v celkové hodnotě 658,- Kč, které uschoval pod oděv, pronesl prostorem pokladen bez zaplacení, následně byl zadržen pracovníkem bezpečnostní služby, způsobil tak OBI Česká republika, s. s. o., Budějovická 3a, Praha 4 škodu ve výši 658,- Kč, a tohoto jednání se dopustil přesto, že byl odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Karviné, pobočky v Havířově ze dne 28. 4. 2014 č.j. -518, který nabyl právní moci dne 28. 4. 2014, mj. pro přečin krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2, odst. 3 tr. zákoníku mj. k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 20 měsíců, jehož výkon mu byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 30 měsíců.

Za to mu byl podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku uložen trest odnětí svobody v trvání šesti měsíců nepodmíněně. Podle § 56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku byl k jeho výkonu zařazen do věznice s dozorem.

Proti uvedenému rozsudku podal odvolání obviněný, a to výhradně proti výroku o trestu. Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 2. 10. 2014 sp. zn. toto odvolání podle § 256 tr. ř. zamítl, jako nedůvodné.

Toto usnesení odvolacího soudu obviněný napadl dovoláním s poukazem na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.

V tomto dovolatel prohlašuje, že uložený trest je velmi tvrdý, na což poukazoval již v podaném odvolání, když nezohledňuje rozhodné skutečnosti jeho případu. Opakuje svou předchozí obhajobu, že vždy kradl z existenčních důvodů, neboť nebyl schopen se sám živit a drobné krádeže mu pomáhaly přežít. Dále poukazuje na skutečnost, že spolu s předchozím podmíněným trestem, který mu bude zřejmě přeměněn, bude jeho postih nepřiměřeně tvrdým ve vztahu ke skutkům, jichž se dopustil. Soudy tak podle jeho mínění uložily výši trestu, když nepřihlédly k zásadě přiměřenosti sankcí, a taktéž k jeho osobě a poměrům, kdy se v jeho případě jedná o nemajetnou osobu, bez jakýchkoli prostředků. V závěru zdůrazňuje, že uložený trest je s ohledem na výši způsobené škody naprosto nepřiměřený. Navrhl proto, aby Nejvyšší soud napadené usnesení krajského soudu zrušil.

Státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství k dovolání obviněného sdělil, že se k jeho obsahu vyjadřovat nebude.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) zjistil, že dovolání obviněného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. 10. 2014 sp. zn. je přípustné z hlediska ustanovení § 265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř. Obviněný je podle § 265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání (pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká). Dovolání, které splňuje náležitosti obsahu dovolání podle § 265f odst. 1 tr. ř., obviněný podal prostřednictvím svého obhájce, tedy v souladu s ustanovením § 265d odst. 2 tr. ř., ve lhůtě uvedené v ustanovení § 265e odst. 1 tr. ř. a na místě určeném týmž zákonným ustanovením.

K podanému dovolání je třeba v prvé řadě uvést, že podle ustáleného názoru Nejvyššího soudu dovolatel může napadat podaným dovoláním rozhodnutí odvolacího soudu pouze a výhradně v tom rozsahu, v jakém byl tento soud oprávněn přezkoumat, event. změnit rozhodnutí soudu prvního stupně (srov. rozh. č. rozh. tr.). Tomu je třeba rozumět tak, že pokud např. odvolání bylo podáno pouze proti oddělitelnému výroku o trestu, odvolací soud je sice oprávněn přezkoumat a případně i změnit odvoláním nenapadený výrok o vině, ale pouze tehdy, pokud k tomu sám nalezne důvod, tj. dospěje-li k závěru, že výrok o trestu je vadný v důsledku nesprávného výroku o vině. Pokud takový závěr neučiní, nemá ani důvod odvoláním nenapadený výrok o vině přezkoumávat.

V daném případě odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně podal obviněný výslovně s tím, že nesměřuje do výroku o vině, ale výlučně do výroku o trestu. Na základě toho pak odvolací soud svoji přezkumnou činnost soustředil výhradně na odvoláním napadený výrok o trestu v rozsudku okresního soudu, když zjevně nepokládal za potřebné se zabývat též odvoláním nenapadeným výrokem o vině, který evidentně označil za učiněný v souladu se zákonem. Pokud se týká trestu, jenž byl obviněnému okresním soudem uložen, tak i ohledně tohoto výroku odvolací soud dospěl k závěru, že je v souladu se zákonem a odvolání obviněného zamítl.

Vzhledem k tomu, co bylo výše uvedeno, obviněný mohl v obecném slova smyslu uplatnit své dovolací námitky pouze proti výroku o uloženém trestu, případně proti průběhu řízení, které mu předcházelo. To také učinil, a to za použití výhrady, že uložený trest je nepřiměřeně přísný, a to prostřednictvím dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.

Nejvyšší soud se proto v prvé řadě zabýval otázkou souladnosti dovolatelem vznesených námitek s uplatněným dovolacím důvodem podle

§ 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.

Ten je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v

právním posouzení

skutku

nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. Proti výroku

o trestu

pak lze zásadně tento důvod dovolání uplatnit výhradně ve vtahu k některým zvláštním podmínkám při ukládání trestu, např. pokud je namítáno pochybení soudu při ukládání souhrnného či úhrnného trestu v případech souběhu trestných činů nebo u trestu společného za pokračování v trestném činu. Samotná nepřiměřenost uloženého trestu (resp. námitky proti druhu a výměře trestu z důvodu jeho přilišné přísnosti nebo naopak mírnosti v důsledku např. nesprávného vyhodnocení polehčujících a přitěžujících okolností, osobních poměrů pachatele apod., jde-li jinak o trest podle zákona přípustný a vyměřený v rámci zákonné trestní sazby) nemůže být relevantně uplatněna v rámci žádného ze zákonem taxativně vymezených dovolacích důvodů.

Závěr dovolacího soudu je tudíž v tomto případě takový, že pokud byl obviněnému uložen nepodmíněný trest odnětí svobody na samé spodní hranici zákonné trestní sazby s výkonem ve věznici s dozorem a dovolatel v mimořádném opravném prostředku uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., tak veškeré jeho námitky namířené proti tomuto trestu je třeba označit za nespadající pod tento důvod dovolání.

Z těchto jen stručně uvedených důvodů (viz § 265i odst. 2 tr. ř.) pak Nejvyšší soud dovolání obviněného J. K. odmítl podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť se svým pojetím dovolání ocitl mimo rámec deklarovaného dovolacího důvodu. Toto rozhodnutí bylo učiněno v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný ( § 265n tr. ř.).

V Brně dne 24. března 2015

Předseda senátu:

JUDr. František H r a b e c