Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
EB4B8FF2EA9CD95AC1257E4B00257E78.html
HTML · 13.42 KB
No categories available
30 Cdo 5101/2014
30 Cdo 5101/2014
U S N E S E N Í
F. F.,
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Napadeným rozhodnutím potvrdil Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací usnesení Okresního soudu v Karviné jako soudu prvního stupně ze dne 31. 10. 2012, č. j. 22 Nc 220/2012 -100, kterým byla žaloba odmítnuta podle ustanovení § 43 odst. 2 věta první občanského soudního řádu .
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, při jehož podání nebyl zastoupen advokátem.
Usnesením ze dne 10. 4. 2013, č. j. 22 Nc 220/2012 -110, řádně doručeným žalobci, byl žalobce soudem prvního stupně vyzván k odstranění nedostatku povinného zastoupení ve lhůtě patnácti dnů.
Žalobce v reakci na výzvu soudu podáním došlým soudu dne 23. 4. 2013 (č. l. 112) navrhl, aby mu byl bezplatně ustanoven advokát pro vyhotovení dovolání. O uvedeném návrhu žalobce bylo rozhodnuto usnesením Okresního soudu v Karviné ze dne 7. 6. 2013, č. j. 22 Nc 220/2012 -122, potvrzeným usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 6. 2013, č. j. 11 Co 389/2013 – 128, tak, že žalobci se nepřiznává osvobození od soudních poplatků a žádosti o ustanovení zástupce pro dovolací řízení se nevyhovuje. Dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu bylo Nejvyšším soudem odmítnuto usnesením ze dne 7. 10. 2014, č. j. 30 Cdo 2123/2014 -156.
Usnesením ze dne 4. 11. 2013, č. j. 22 Nc 220/2012 -135, soud prvního stupně žalobce znovu vyzval, aby si zvolil zástupce z řad advokátů. O opětovné žádosti žalobce o ustanovení advokáta došlé soudu dne 22. 11. 2013 (č. l. 136), ve které nebyly uvedeny žádné nové skutečnosti a důvody, rozhodl soud prvního stupně usnesením ze dne 29. 11. 2013, č. j. 22 Nc 220/2012 -139, tak, že řízení o žádosti zastavil. Uvedené rozhodnutí potvrdil odvolací soud usnesením ze dne 28. 3. 2014, č. j. 11 Co 226/2014 -153.
Soud prvního stupně poté již bez dalšího předložil spis Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o dovolání.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (viz čl. II. bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb. ), dále jen „o. s. ř. “
Ustanovení § 241 o. s. ř. o. s. ř. , které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání.
Z dovolání nevyplývá, že by byl žalobce jako dovolatel právně zastoupen, a žalobce neprokázal ani netvrdil, že je zastoupen advokátem nebo že sám má právnické vzdělání. Z uvedeného je zřejmé, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení, a to ani přes výzvu a poučení soudu o důsledcích své nečinnosti. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení § 241b odst. 2 části věty před středníkem a § 104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. o. s. ř. a řízení zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř. o. s. ř. ).
Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.
V Brně dne 12. března 2015
JUDr. Pavel Simon
předseda senátu