Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 ICdo 22/2014

MSPH 59 INS 4691/201059 ICm 2607/201123 ICdo 22/2014

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horáka, Ph.D. a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Kateřiny Hornochové v právní věci žalobkyně RO development s.r.o., se sídlem v Praze 1, Týn 1049/3, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 27876314, zastoupené Mgr. Martinem Láníkem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Karlovo náměstí 671/24, proti žalovanému Mgr. Tomáši Linhovi, se sídlem v Praze 2, Trojanova 342/18, jako insolvenčnímu správci dlužníka Immo Industry Czech s.r.o., o vyloučení nemovitosti ze soupisu majetkové podstaty, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka Immo Industry Czech s.r.o., se sídlem v Praze 4, Machuldova 571/5, PSČ 142 00, identifikační číslo osoby 27670830, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně i žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 16. října 2013, č. j. , -185 ( ), takto:

Odůvodnění:

Městský soud v Praze (dále jen "insolvenční soud") rozsudkem ze dne 14. května 2013, č. j. -137, zamítl žalobu, že se budova č. p., postavená v části obce V. – M. na pozemcích parc. č. 2191/17 a 2191/15 v katastrálním území V., obec V., vylučuje ze soupisu majetku majetkové podstaty dlužníka Immo Industry Czech s.r.o., IČO 27670830, se sídlem Praha 2, Nové Město, Karlovo náměstí 2097/10 (bod I. výroku) a rozhodl, že je žalobkyně povinna nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 28.798,- Kč (bod II. výroku).

K odvolání žalobkyně odvolací soud rozsudkem v záhlaví uvedeným rozsudek insolvenčního soudu změnil tak, že se z majetkové podstaty dlužníka Immo Industry Czech s.r.o., IČO 27670830, se sídlem Karlovo náměstí 2097/10, Praha 2, v insolvenčním řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. vylučuje budova č. p., postavená v části obce V. – M. na pozemcích parc. č. 2191/17 a parc. č. 2191/15, v Katastrálním území V., obec V. (první výrok). Dále uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů částku 145.599,30 Kč (druhý výrok).

Proti rozsudku odvolacího soudu podala dovolání žalobkyně i žalovaný. Žalobkyně napadá toliko nákladový výrok II. rozsudku odvolacího soudu. Dovolání má za přípustné dle ustanovení , (dále jen „ “). Žalovaný napadá rozsudek odvolacího soudu v plném rozsahu.

V řízení o dovolání bylo postupováno podle , („ “), ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013, které je podle čl. II bodu 7. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a dle čl. II bodu 2. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, rozhodující pro dovolací přezkum.

Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) se jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání byla podána řádně a včas, osobami k tomu oprávněnými a řádně zastoupenými podle , zabýval jejich přípustností.

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Dovolání žalobkyně do nákladového výroku není přípustné.

Co se týče argumentace týkající se potřebnosti a účelnosti úkonů právní služby, doložení úkonů právní služby či výše náhrady hotových výdajů, pak dovolatelka nepředkládá žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení by se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která by v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo by byla dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo by měla být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Dovolání žalovaného rovněž není přípustné. Žalovaný za dosud v judikatuře neřešenou otázku považuje, zda lze „developerskou smlouvu“ obecně podřadit pod smlouvu o dílo dle obchodního zákoníku, když právní úprava smlouvy o dílo klade požadavek hmotného zachycení díla. Smluvní strany v projednávané věci dodržely podstatné rysy pojmenované smlouvy určené základním ustanovením. Uzavřely potom příslušnou pojmenovanou smlouvu a jejich právní vztah se mimo smlouvu řídí zákonnými ustanoveními, která náležejí tomuto smluvnímu typu. V daném konkrétním případě smlouva obsahuje podstatné náležitosti smlouvy o dílo – vymezení předmětu díla, závazek zhotovitele k provedení díla (zhotovení stavby) a závazek objednatele zaplatit za zhotovení díla cenu. Závěr odvolacího soudu, že jde v projednávané věci o smlouvu o dílo, je tak v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu (srov. rozsudek ze dne 23. srpna 2011, sp. zn. ).

Z uvedeného vyplývá, že dovolání nejsou podle přípustná, a proto Nejvyšší soud dovolání žalobkyně i žalovaného podle ustanovení věty první odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 25. února 2015

JUDr. Pavel Horák, Ph.D.

předseda senátu