Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 344/2015

33 Cdo 344/2015

U S N E S E N Í

Ing. K. N.,

Ing. P. K.,

zastoupenému JUDr. Jiřím Vodičkou, advokátem se sídlem Praha 5, Drtinova 557/10, o 599.415,16 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. 5. 2014, č. j. -757, takto:

I. Dovolání

se odmítá.

II. Žádný z účastníků

nemá

právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 4 rozsudkem ze dne 28. 6. 2012, č. j. -638, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci 599.415,16 Kč s blíže specifikovaným úrokem z prodlení (výrok I.), žalobu o zaplacení 322.360,59 Kč s příslušenstvím zamítl (výrok II.), a rozhodl o náhradě nákladů řízení účastníků a státu a o soudním poplatku (výroky III., IV. a V.).

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 28. 5. 2014, č. j. -757, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (rozhodl tak poté, co usnesením ze dne 30. 4. 2008, č. j. -259, předchozí rozsudek soudu prvního stupně ze dne 10. 7. 2007, č. j. -203, ve vyhovujícím výroku o věci samé I., v zamítavém výroku o věci samé II. co do částky 830.142,59 Kč se specifikovaným úrokem z prodlení a ve výroku o nákladech řízení III. zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení).

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jehož přípustnost dovozuje z , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 - dále jen „ “ (srov. čl. II bod 2 ); má za to, že rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného i procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, a na vyřešení otázky, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena. Detailně polemizuje s jednotlivými dílčími závěry obsaženými ve znaleckém posudku znalkyně Ing. Pavly Císařové a namítá, že ačkoli se znalkyně Ing. Císařová a Ing. Blanka Vorlíčková ve svých znaleckých posudcích vyjadřovaly ke stejné otázce, ohledně níž dospěly k rozdílným závěrům, odvolací soud nijak nezdůvodnil, proč vyšel ze závěrů znaleckého posudku Ing. Císařové a z jakých důvodů pominul závěry znaleckého posudku Ing. Vorlíčkové. Napadené rozhodnutí proto považuje za nepředvídatelné a nepřesvědčivé. Prosazuje, že žaloba měla být zamítnuta, neboť žalobce se měl domáhat zrušení podílového spoluvlastnictví podle , ve znění účinném do 31. 12. 2013, dále jen „obč. zák.“ (viz ). Jestliže tak odvolací soud nerozhodl, odchýlil se od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu prezentované rozsudky ze dne 18. 12. 2001, sp. zn. , a ze dne 26. 4. 2005, sp. zn. . Z uvedených důvodů dovolacímu soudu navrhl, aby rozhodnutí soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Podle platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až ) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Podle 241a odst. 1 lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Žalovaným nastolená právní otázka, zda se žalobce mohl po zániku sdružení založeného podle , , ve znění účinném do 31. 12. 2013, dále jen „obč. zák.“ (viz ), úspěšně domáhat vypořádání majetku získaného činností sdružení způsobem dohodnutým ve smlouvě o sdružení ( obč. zák.), již byla dovolacím soudem vyřešena a odvolací soud se svým rozhodnutím neodchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu prezentované rozsudkem ze dne 18. 12. 2001, sp. zn. , uveřejněným pod č. 33/2002 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Žalovaný totiž přehlíží, že odvolací soud vyšel ze skutkového zjištění (jehož správnost nelze podrobit dovolacímu přezkumu), že si účastníci již v článku 6 smlouvy o sdružení ze dne 22. 4. 1992 dohodli formu a způsob majetkového vypořádání pro případ zániku sdružení tak, že se o zbylé prostředky (i eventuální ztrátu) vypořádají rovným dílem. Neprosadí se proto názor žalovaného, že se žalobce měl domáhat zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k věcem získaným činností sdružení podle obč. zák. Tak by tomu bylo jen v případě, že by se účastníci sdružení o vypořádání nedohodli. Argumentuje-li žalovaný nesprávným právním posouzením věci, pak pouze v tom smyslu, že pokud by odvolací soud vyšel z jeho skutkové verze (tj. že se účastníci na majetkovém vypořádání pro případ zániku sdružení nedohodli), musel by nutně dospět k odlišnému právnímu posouzení, a to, že žalobce se může úspěšně domáhat jen zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví soudem podle obč. zák.

Poukaz žalovaného na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2005, sp. zn. , je nepřiléhavý, neboť předmětem této věci byl nárok na výplatu podílu vystoupivšího účastníka sdružení, jež - na rozdíl od posuzovaného případu - nezaniklo a trvalo dále (§ 839 obč. zák.).

Ačkoli žalovaný avizuje, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, v dovolání ( ) žádnou takovou právní otázku nekonkretizuje.

Obsáhlýminámitkami poukazujícími na nejednoznačnost, nejasnost a vnitřní rozporuplnost znaleckého posudku znalkyně Ing. Pavly Císařové, jehož závěry jsou vyvraceny znaleckým posudkem znalkyně Ing. Blanky Vorlíčkové, žalovaný nevystihuje jediný v úvahu přicházející dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci. Uplatněním dovolacího důvodu podle totiž není zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li z jiného skutkového stavu, než z jakého vyšel při posouzení věci odvolací soud. Brojí-li žalovaný proti způsobu hodnocení důkazů soudem, a tedy - v konečném důsledku - proti správnosti skutkových zjištění, na nichž je založeno právní posouzení věci odvolacím soudem, přehlíží, že dovolací soud je vázán skutkovým stavem zjištěným odvolacím soudem a jeho správnost, jakož i samotné hodnocení důkazů odvolacím soudem, nelze v režimu dovolacího řízení podle občanského soudního řízení ve znění účinném od 1. 1. 2013 úspěšně napadnout žádným dovolacím důvodem.

Namítá-li žalovaný nepřesvědčivost a nepředvídatelnost rozsudku odvolacího soudu, nenapadá žádný jeho právní závěr vyplývající z hmotného či procesního práva, na němž je rozhodnutí věci založeno, nýbrž vytýká odvolacímu soudu, že řízení zatížil vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. K takové eventuální vadě však dovolací soud přihlíží pouze v případě, že je dovolání přípustné ( věta druhá ).

Nepřípustné dovolání dovolací soud odmítl ( věta první ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 24. března 2015

JUDr. Blanka Moudrá

předsedkyně senátu