Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 4002/2014

30 Cdo 4002/2014

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Pavla Vrchy a Mgr. Víta Bičáka, v právní věci žalobce Ing. B. Ď., zastoupeného Mgr. Vadimem Rybářem, advokátem se sídlem v Ostravě, Tyršova 1417/27, proti žalované ASTROSAT, spol. s r.o., se sídlem v Praze 10, Přátelství 986, IČ 49358154, zastoupené Mgr. Janou Fráňovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Jakubská 14, o ochranu osobnosti, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 11. března 2014, č.j. -128, ve znění usnesení ze dne 20. června 2014, č.j. :

I.Dovolání žalobce se odmítá.

Stručné odůvodnění( ):

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 8. února 2013, č.j. -95, ve znění usnesení ze dne 20. června 2013, č.j. -117, výrokem I. uložil žalované zveřejnit v časopise Šíp PLUS a na svých stránkách www.sip.denik.cz omluvu ve znění uvedeném ve výroku, výrokem II. řízení částečně zastavil v rozsahu, v němž mělo být v textu omluvy užito slovo upřímně, výrokem III. uložil žalované zaplatit žalobci částku 100.000,- Kč jako náhradu nemajetkové újmy podle (dále jen „obč. zák.“), výrokem IV. zamítl žalobu v rozsahu částky 200.000,- Kč a výrokem V. rozhodl, aby žalovaná zaplatila žalobci na náhradu nákladů řízení 51.029,- Kč.

K odvolání žalované Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 11. března 2014, č.j. -128, ve znění usnesení ze dne 20. června 2014, č.j. I. rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I. a III. změnil tak, že zamítl část textu omluvy přiznané žalobci soudem prvního stupně a uložil žalované zaplatit žalobci 50.000,- Kč na náhradu nemajetkové újmy podle § 13 odst. 2 obč. zák., jinak rozsudek soudu prvního stupně potvrdil. Výrokem II. rozhodl, aby žalovaná zaplatila žalobci na náhradu nákladů řízení soudu prvního stupně 22.738,- Kč a na náhradu nákladů odvolacího řízení 9.578,- Kč.

Rozsudek odvolacího soudu byl doručen zástupci žalobce dne 9. dubna 2014 a právní moci nabyl téhož dne.

Proti výroku II. (jen do nákladů řízení) rozsudku Vrchního soudu v Praze podal žalobce dne 6. června 2014 dovolání. Jeho přípustnost opírá o ustanovení (dále jen „ ), neboť se domnívá, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky procesního práva, která nebyla dosud dovolacím soudem řešena. Jde o vyřešení otázky, zda v případě, kdy soud dospěje k závěru, že k zásahu do osobnostních práv žalobce došlo, ale současně nepřizná morální či peněžité zadostiučinění, nebo je přizná jen zčásti, náleží žalobci náhrada nákladů v celém rozsahu s tím, že plnění závisí na úvaze soudu či je možné posuzovat úspěch a neúspěch ve věci a podle tohoto stanovit výši náhrady nákladů řízení. Navrhuje, aby dovolací soud změnil rozsudek odvolacího soudu ve výroku o náhradě nákladů řízení tak, že mu bude přiznána jím požadovaná výše, tj. 38.880,- Kč před soudem prvního stupně a 15.964,-Kč před odvolacím soudem.

K dovolání nebylo podáno vyjádření.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) přihlédl k čl. II bodu 2. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a vyšel tak ze znění tohoto procesního předpisu účinného od. 1. ledna 2014, a nejdříve se zabýval otázkou přípustnosti tohoto dovolání.

Jak vyplývá z obsahu spisu, a zejména pak z dovoláním napadeného rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, odvolací soud rozhodoval v posuzované věci o dvou samostatných nárocích z titulu náhrady nákladů řízení, a to o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně a náhradě nákladů řízení před soudem druhého stupně, přičemž žádná z částek, o nichž soud rozhodoval (22.738,- Kč a 9.578,- Kč), nepřevyšovala 50.000,- Kč. Nutno podotknout, že ani částky požadované žalobcem (38.880,- Kč a 15.964,- Kč) tuto hranici nepřekračují.

Z ustanovení vyplývá, že proti rozsudkům a usnesením, v nichž dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv, o pracovněprávní vztahy nebo o věci uvedené v , není dovolání podle přípustné.

Z vyložených důvodů proto Nejvyšší soud ČR dovolání žalobce proti napadeným výrokům rozsudku Vrchního soudu v Praze podle ustanovení věty první pro nepřípustnost odmítl.

U výroku o náhradě nákladů dovolacího řízení se odkazuje na ustanovení věta druhá

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 18. března 2015

JUDr. Pavel P a v l í k

předseda senátu