Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 3745/2014

23 Cdo 3745/2014

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horáka, Ph.D. a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Kateřiny Hornochové ve věci žalobkyněDružstevní závody Dražice - strojírna s.r.o., se sídlem v Benátkách nad Jizerou, Dražice 69, identifikační číslo osoby 45148465, zastoupené JUDr. Zdeňkou Maršíkovou Nocarovou, Ph.D., advokátkou, se sídlem v Praze 1, V Jirchářích 4,proti žalované KOSKA cz s.r.o., se sídlem Unhošť, Václavské nám. 43, identifikační číslo osoby26448904, zastoupené JUDr. Janem Rothem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Týnská 21, o zaplacení 1,409.217,40 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. května 2014, č. j. -139, takto:

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Praze usnesením ze dne 19. dubna 2013, č. j. -118, ve znění opravného usnesení ze dne 18. listopadu 2013, č. j. -136, zastavil řízení (bod I. výroku), rozhodl o povinnosti žalobkyně zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 64.590,- Kč (bod II. výroku). Dále rozhodl o tom, že se žalobkyni vrací přeplatek soudního poplatku (bod III. výroku).

K odvolání žalobkyně odvolací soud usnesením v záhlaví uvedeným usnesení soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).

Proti výroku I. usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání s tím, že jeho přípustnost dovozuje z ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) a uplatňuje dovolací důvod uvedený v

Žalovaná se k dovolání žalobkyně dle obsahu spisu nevyjádřila.

Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud dovolací ( ) přihlédl k čl. II bodu 7. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a dále čl. II bodu 2. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a vyšel tak ze znění tohoto procesního předpisu účinného od. 1. ledna 2014.

Podle ustanovení dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Dle ustanovení není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je (podle ) obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle , je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení (či jeho části).

Má-li dovolatelka dovolání za přípustné proto, že právní otázka, „zda splňovala za dané situace skutečnost, že bylo zahájeno insolvenční řízení, podmínky pro zastavení řízení“, je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, pak nevymezila předmětná odchylná rozhodnutí dovolacího soudu ohledně této otázky. Dovolatelka se navíc mýlí, uvádí-li, že odvolací soud souhlasil s postupem soudu prvního stupně, který řízení zastavil dle ustanovení s odkazem na ustanovení , a to z důvodu, že bylo zahájeno insolvenční řízení. Odvolací soud naopak ve svém usnesení konstatoval, že v dané věci ještě nebyly v době, kdy soud prvního stupně zastavil řízení, dány podmínky pro zastavení řízení dle ustanovení Nicméně dále připomněl, že pro rozhodnutí je rozhodující stav v době jeho vyhlášení. Uvedl, že v době, kdy rozhoduje odvolací soud, rozhodnutí insolvenčního soudu ze dne 10. září 2013 o zjištění úpadku dlužníka nabylo právní moci dne 19. září 2013 a usnesení insolvenčního soudu ze dne 20. ledna 2014 o řešení úpadku dlužníka konkursem nabylo právní moci dne 19. února 2014, že jsou tedy již splněny zákonné podmínky pro zastavení řízení v dané věci podle ustanovení

Spatřuje-li dovolatelka přípustnost dovolání dále v tom, že vymezená právní otázka (zda se na daný případ vztahuje ustanovení věta první ) má být posouzena jinak, dovolací soud připomíná, že musí být z dovolání zřejmé, od kterého svého řešení této právní otázky se má (podle mínění dovolatelky) dovolací soud odchýlit (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. ). Žádost, aby „předmětná právní otázka byla dovolacím soudem posouzena jinak“ významově neodpovídá (ve smyslu ) požadavku, aby „dovolacím soudem (již dříve) vyřešená právní otázka byla (dovolacím soudem) posouzena jinak“ (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2013, sp. zn. ). Tomuto požadavku však dovolatelka v dovolání (posouzeném z obsahového hlediska i v jiných jeho částech) nedostála.

Nejvyšší soud proto dovolání podle ustanovení odmítl jako nepřípustné.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. února 2015

JUDr. Pavel Horák, Ph.D.

předseda senátu