Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Nd 226/2014

29 Nd 226/2014

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Zavázala a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Heleny Myškové v právní věci žalobce APSTON Capital Ltd., se sídlem 4th Floor, Hanover Building, Windmill Lane, Dublin, Irsko, identifikační číslo osoby 408579, zastoupeného Mgr. Soňou Bernardovou, advokátkou, se sídlem v Brně – Zábrdovicích, Koliště 259/55, PSČ 602 00, proti žalovaným 1)Ing. J.H., 2) J. H. a 3) A. H., o zaplacení částky 5.842.844,26 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. , o návrhu prvního a druhého žalovaných na vyloučení soudkyň Vrchního soudu v Praze, takto:

O d ů v o d n ě n í :

První a druhý žalovaní vznesli (podáním ze dne 21. listopadu 2012) ve věci vedené Vrchním soudem v Praze pod sp. zn. námitku podjatosti soudkyň Mgr. Mileny Filingerové a JUDr. Vladislavy Riegrové, Ph.D. Pochybnosti o nepodjatosti označených soudkyň v dané věci podle prvního a druhého žalovaných vyplývají z toho, že při rozhodování o odvolání žalovaných (podaném proti usnesení ze dne 2. července 2012, č. j. -665, kterým Krajský soud v Hradci Králové nepřiznal žalovaným osvobození od soudních poplatků a zamítl jejich žádost o ustanovení zástupce) zatížily řízení (v podání blíže specifikovanými) vadami.

Nejvyšší soud jako nadřízený soud ( , – dále jen „ “) dospěl k závěru, že námitka podjatosti není důvodná.

Podle ustanovení soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).

Rozhodnutí o vyloučení soudce podle ustanovení představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (článek 38 odst. 1 d); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.

Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. dubna 2012, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský.

O žádný ze shora uvedených případů však v projednávané věci nejde.

Podle rozvrhu práce Vrchního soudu v Praze – jak vyplývá z obsahu spisu – má věc vedenou u tohoto soudu pod sp. zn. projednat a rozhodnout soudní oddělení (senát) 5 Cmo, jehož členy jsou JUDr. Zdeněk Kovařík, Mgr. Milena Filingerová a JUDr. Vladislava Riegrová, Ph.D.

Soudkyně Mgr. Milena Filingerová a JUDr. Vladislava Riegrová, Ph.D., kterých se námitka podjatosti týká, ve svých vyjádřeních shodně uvedly, že nemají žádný poměr k předmětné věci ani k účastníkům řízení či zástupci žalobce a že jim není známa žádná skutečnost, která by odůvodňovala pochybnost o jejich nepodjatosti.

V posuzovaném případě nebyly zjištěny žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti soudkyň Vrchního soudu v Praze Mgr. Mileny Filingerové a JUDr. Vladislavy Riegrové, Ph.D. Uvedené soudkyně nemají k věci, k účastníkům ani k jejich zástupcům – jak vyplývá z jejich vyjádření – žádný z hlediska ustanovení významný vztah, který by mohl představovat důvod k jejich vyloučení z projednávání a rozhodnutí věci. Takový vztah uvedených soudkyň první a druhý žalovaní ostatně ani nenamítají, a jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům nelze dovodit ani z údajů v jejich podání.

Dovozují-li první a druhý žalovaní podjatost soudkyň z toho, jak rozhodly v jiné odvolací věci (a jakých pochybení se podle žalovaných měly při jejím projednávání dopustit), potom zjevně přehlížejí, že podle ustanovení důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Nejvyšší soud proto rozhodl, že soudkyně Vrchního soudu v Praze Mgr. Milena Filingerová a JUDr. Vladislava Riegrová, Ph.D. nejsou vyloučeny z projednání a rozhodnutí dané věci ( ). Protože nebylo prováděno dokazování, bylo o námitce podjatosti rozhodnuto bez nařízení jednání ( věta druhá ).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 19. února 2015

JUDr. Jiří Zavázal

předseda senátu