Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 4488/2014

29 Cdo 4488/2014

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Heleny Myškové v právní věci navrhovatele MUDr. L. W., zastoupeného JUDr. Prokopem Benešem, advokátem, se sídlem v Praze 4, Antala Staška 510/38, PSČ 140 00, za účasti společnosti 1) MEDI-CENTRUM SKALKA, s. r. o., se sídlem v Plzni - Jižní Předměstí, Plovární 478/1, PSČ 301 00, identifikační číslo osoby 61056103, 2) JUDr. J. H., 3) J. H., 4) J. H., účastníci 1), 3) a 4) zastoupeni JUDr. Pavlem Ungrem, advokátem, se sídlem v Plzni, Purkyňova 547/43, PSČ 301 00, o určení, že navrhovatel je společníkem společnosti MEDI-CENTRUM SKALKA, s. r. o., vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24. dubna 2014, č. j. -234, takto:

Odůvodnění:

Městský soud v Praze usnesením ze dne 19. června 2012, č. j. -176, zamítl návrh na určení, že navrhovatel je společníkem společnosti MEDI-CENTRUM SKALKA, s. r. o. (dále jen „společnost“) s obchodním podílem ve výši 30 % odpovídajícím vkladu ve výši 60.000 Kč (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení a úhradě svědečného (výroky II. a III.).

V záhlaví označeným usnesením Vrchní soud v Praze k odvolání navrhovatele potvrdil usnesení soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).

Proti usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle a 2 , (dále též jen „ “). Učinil tak proto, že dovolání, které nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v , není přípustné ani podle

Dovoláním otevřenou otázku vážnosti vůle dovolatele k uzavření smlouvy o převodu obchodního podílu odvolací soud vyřešil v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, podle níž na existenci vážné vůle k právnímu úkonu ( , ) lze usoudit z objektivních skutečností, za nichž byl učiněn. Vzniknou-li pochybnosti o vážnosti vůle, je třeba posuzovat konkrétní okolnosti případu a na jejich podkladu a z hlediska jejich vzájemných souvislostí pak učinit příslušný závěr. Usuzovat na splnění základních náležitostí právního úkonu, včetně jeho vážnosti, lze jen podle okolností, za nichž byl aktuálně učiněn (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. září 2000, sp. zn. , nebo ze dne 10. června 2009, sp. zn. , anebo ze dne 27. ledna 2011, sp. zn. , či usnesení ze dne 24. června 2004, sp. zn. , jež jsou veřejnosti dostupné – stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu přijatá po 1. lednu 2001 – na webových stránkách Nejvyššího soudu).

Odvolací soud v projednávané věci posuzoval všechny okolnosti, které v řízení vyšly najevo, a přesvědčivě odůvodnil závěr, podle něhož dovolatel smlouvu o převodu obchodního podílu uzavřel vážně. Tvrzení dovolatele, že odvolací soud se některými okolnostmi nezabýval, je v rozporu s odůvodněním napadeného rozhodnutí (srov. zejm. strany 11 až 14 odůvodnění rozsudku odvolacího soudu).

Namítá-li dovolatel, že soudy svým rozhodnutím přivodily „stav nejistoty jak pro společnost samotnou, tak pro všechny tehdejší společníky“, když „zpochybnily platnost všech usnesení“ valných hromad společnosti z let 2004 až 2008, kterých se navrhovatel jako jeden ze společníků účastnil a vykonával práva společníka přesto, že svůj obchodní podíl převedl dne 19. listopadu 2003, přehlíží, že platnost usnesení valné hromady lze napadnout pouze v prekluzivní lhůtě podle , obchodního zákoníku, po jejímž marném uplynutí právo podat návrh podle označeného ustanovení zaniká (srov. za všechna rozhodnutí Nejvyššího soudu např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. dubna 2000, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 7, ročník 2001, pod číslem 92, či ze dne 19. října 2011, sp. zn. ).

Přípustným pak dovolání nečiní ani výtka dovolatele, podle které soudy nesprávně posoudily otázku vydržení obchodního podílu; dovolatel totiž přehlíží, že – jak plyne z ustálené judikatury Nejvyššího soudu – je k nabytí práva vydržením – mimo jiné – nezbytný právní titul, a to alespoň domnělý (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. dubna 2013, sp. zn. , a v něm citovanou judikaturu). Dovolatel však ani netvrdí, že by zde takový titul byl. Již proto nelze ani uvažovat o tom, že by dovolatel byl vzhledem ke všem okolnostem (jež byly v řízení zjištěny) v dobré víře, že mu obchodní podíl patří.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Rozhodné znění pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z článku II. bodu 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 10. března 2015

JUDr. Petr Šuk

předseda senátu