Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 3642/2014

30 Cdo 3642/2014

U S N E S E N Í

J. P.,

R. O.

, zastoupenému JUDr. Vlastimilou Kaufmanovou, advokátkou se sídlem v Praze 4, Pod sokolovnou 692/11, pro 483.792,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem z 22. května 2013, č. j. -120, takto:

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Shora označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení z 25. listopadu 2011, č. j. -19, jímž okresní soud nařídil exekuci a jejím provedením pověřil JUDr. Tomáše Vránu.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal povinný dovolání, jehož přípustnost dovozoval z ustanovení s odůvodněním, že „odvolací soud odchýlil od ustálené praxe. Rozhodnutí závisí na otázce procesního práva i hmotného práva a spočívá na nesprávném právním posouzení věci,“ jež dovolatel spatřuje v tom, že „neexistuje pravomocný exekuční titul, na základě kterého byla exekuce nařízena.“ Dále pak povinný podrobně rozvádí, že exekuční titul (rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem z 15. června 2011, č. j. -226) mu nebyl doručen do vlastních rukou a že podpis na doručence není jeho vlastní.

Oprávněný navrhl odmítnutí dovolání.

Dovolací soud vzhledem k článku II., bodu 7., části první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a části první, článku II, bodu 2. , o dovolání rozhodl podle ve znění účinném od 1. ledna do 31. prosince 2013 a dospěl k závěru, že je třeba je odmítnout.

Podle platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Podle první věty ustanovení dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 237a) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání.

V usnesení z 25. září 2013, sp. zn. , publikovaném ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek pod číslem 4/2014, Nejvyšší soud uzavřel, že má-li být dovolání přípustné podle ustanovení ve znění účinném od 1. 1. 2013 proto, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, musí být z obsahu dovolání patrno, o kterou otázku hmotného nebo procesního práva jde a od které „ustálené rozhodovací praxe“ se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje.

Povinný však v dovolání neuvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů jeho přípustnosti podle ve znění účinném od 1. ledna 2013, konkrétně, o kterou otázku hmotného nebo procesního práva jde a „od které ustálené rozhodovací praxe“ se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje, a to ani specifikací spisové značky určitého rozhodnutí Nejvyššího soudu, představujícího jeho „ustálenou rozhodovací praxi“, či uvedením pořadového čísla, pod nímž byl určitý judikát publikován ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, ani jakýmkoli způsobem jiným.

Nejvyšší soud proto dovolání podle věty první , aniž ve věci nařídil jednání ( ), odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodne soudní exekutor podle ustanovení hlavy VI. exekučního řádu.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. února 2015

JUDr. Vladimír Mikušek

předseda senátu