Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 4102/2014

33 Cdo 4102/2014

U S N E S E N Í

D. Š.

J. Š.

, zastoupenému JUDr. Jaroslavem Skoupým, advokátem se sídlem v Rakovníku II, Havlíčkova 584, o 1.800.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Rakovníku pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 24. 4. 2014, č.j. -239, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žalobkyně

je povinna

zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení 19.118,- Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám JUDr. Jaroslava Skoupého, advokáta.

O d ů v o d n ě n í :

Dovolání proti v záhlaví označenému rozhodnutí, kterým krajský soud potvrdil ve věci samé rozsudek ze dne 16. 10. 2013, č.j. -194, jímž Okresní soud v Rakovníku zamítl žalobu, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení 1.800.000,- Kč se specifikovanými úroky z prodlení, změnil jej ve výroku o nákladech řízení před soudem prvního stupně a rozhodl o nákladech odvolacího řízení, není podle , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. čl. II bod 1, 7 , čl. II bod 2 , dále jen „ “), přípustné. Právní otázka, jejíž řešení odvolacím soudem žalobkyně zpochybnila, byla již Nejvyšším soudem vyřešena (viz výklad níže), napadené rozhodnutí je s touto (konstantní) judikaturou v souladu a dovolací soud v projednávaném případě nemá důvod se od ní odchylovat.

Závěr, že předpoklady, za kterých se lze úspěšně domáhat vrácení darovaných nemovitostí, resp. poskytnutí peněžité náhrady předmětů darování podle zásad o bezdůvodném obohacení ( , , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 /viz /, dále jen „obč. zák.“), nejsou splněny, odvolací soud učinil na podkladě zjištění, podle nichž v polovině roku 2011 ve dvou případech žalovaný bez přítomnosti dalších osob žalobkyni (matku) slovně hrubě urazil, od listopadu 2011 do května 2012, kdy uplatnila právo na vrácení daru, ji nenavštěvoval a nepomáhal ji a odmítl podepsat u o potvrzení dluhu 1.100.000,- Kč, které mu rodiče v roce 2005 půjčili. Odvolací soud přihlédl k majetkovým poměrům žalovaného, který byl od roku 2010 opakovaně dlouhodobě v pracovní neschopnosti, stal se invalidním důchodcem a nebyl schopen plnit své závazky vůči věřitelům (stavebním spořitelnám). Od poloviny roku 2011 – včetně jednání s žalobkyní o osudu věcného břemene doživotního užívání darovaných nemovitostí – se žalovaný snažil vyřešit tíživou finanční situaci tak, aby se zbavil dluhů, které nebyl objektivně schopen splácet, a aby nepřišel o dům, ve kterém bydlel.

Žalobkyně se mylně domnívá, že právní otázka, kterou předložila k řešení, je s rozhodnutími uváděnými v dovolání v rozporu.

Výklad pojmu „rozpor s dobrými mravy“, který je významný z hlediska aplikace ustanovení § 630 obč. zák., podal Nejvyšší soud ve svých rozhodnutích již opakovaně (srov. např. rozsudky ze dne 23. 1. 2001, sp. zn. , a ze dne 25. 10. 2004, sp. zn. ). Konstatoval, že jimi lze rozumět souhrn společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihují podstatné historické tendence, jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních. K použitelnosti § 630 obč. zák. obecně se Nejvyšší soud vyjádřil tak, že k naplnění skutkové podstaty pro vrácení daru směřuje pouze takové závadné jednání obdarovaného vůči dárci nebo členům jeho rodiny, které se zřetelem na všechny okolnosti konkrétního případu z hlediska svého rozsahu a intenzity a při zohlednění vzájemného jednání účastníků právního vztahu nevzbuzuje z hlediska společenského a objektivizovaného (nikoliv jen podle subjektivního názoru dárce) pochybnosti o hrubé kolizi s dobrými mravy. Obvykle jde o porušení značné intenzity nebo o porušování soustavné, a to ať už fyzickým násilím, hrubými urážkami, neposkytnutím potřebné pomoci apod. Ne každé chování, které není v souladu se společensky uznávanými pravidly slušného chování ve vzájemných vztazích mezi lidmi, naplňuje znaky skutkové podstaty § 630 obč. zák., přičemž stupeň závažnosti konkrétního chování obdarovaného je hodnocen podle objektivních kritérií, a nikoliv jen podle subjektivního názoru dárce (srov. rozsudky ze dne 25. 10. 2012, sp. zn. , ze dne 27. 9. 2012, sp. zn. , ze dne 28. 11. 2000, sp. zn. , ze dne 30. 11. 2005, sp. zn. , ze dne 31. 1. 2012, sp. zn. , ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. ).

Žalobkyně sice výslovně napadla rozhodnutí odvolacího soudu v celém rozsahu, ve vztahu k výrokům o náhradě nákladů řízení však žádnou argumentaci – natož tu, jež by se vázala k obligatorním údajům dovolání ve smyslu doplnitelným jen ve lhůtě uvedené v – nevznesla.

Nepředložila-li dovolatelka k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu , Nejvyšší soud je odmítl ( ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( , věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li žalobkyně dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalovaný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně dne 26. února 2015

JUDr. Pavel Krbek

předseda senátu