Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 3615/2014

30 Cdo 3615/2014

U S N E S E N Í

J. S.,

České republice – Ministerstvu spravedlnosti,

se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zaplacení 19.689.162,47 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 4. 2014, č. j. - 464, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá

právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným rozsudkem potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 jako soudu prvního stupně ze dne 30. 9. 2013, č. j. – 441, kterým byla zamítnuta žaloba na zaplacení částky 19.689.162,47 Kč. Uvedené částky se žalobce domáhal jako náhrady škody, která mu měla vzniknout, když žalobce půjčil finanční prostředky společnosti SKOMA spol. s r. o., která však poté v důsledku nepřiměřené délky dvou soudních řízení ztratila možnost vymoci dvě své pohledávky od svých dlužníků, následně podle žalobce v příčinné souvislosti s nevymožením dvou uvedených pohledávek byl na majetek společnosti SKOMA spol. s r. o. prohlášen konkurz a tato společnost nemohla splatit své závazky vůči žalobci (které byly v konkurzním řízení uspokojeny jen částečně).

Nejvyšší soud podle ustanovení , , ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (viz čl. II. bod 7 a čl. II bod 2 ), dále jen „ “, dovolání žalobce odmítl.

Při posouzení nároku žalobce na náhradu škody založil odvolací soud svoje rozhodnutí na závěru (soudu prvního stupně, se kterým se odvolací soud v napadeném rozhodnutí ztotožnil), že žalobce neprokázal existenci příčinné souvislosti mezi nesprávným úředním postupem a vzniklou škodou, když příčinou vstupu společnosti SKOMA spol. s r. o. do likvidace a tedy i škody na straně žalobce byla špatná výkonnost společnosti, nikoliv nevymožení pohledávek za jejími dvěma dlužníky.

Pokud se jedná o část škody, která měla žalobci vzniknout tím, že mu společnost SKOMA spol. s r. o. nemohla uhradit jako splátku dluhu finanční prostředky, které by získala od svých dlužníků, kdyby v soudních řízeních nenastaly průtahy (2.795.236,- Kč s příslušenstvím z celkové žalobcem tvrzené škody ve výši 19.689.162,47 Kč), odvolací soud uvedl, že tvrzení žalobce, že by společnost SKOMA spol. s r. o. žalobci půjčku z těchto prostředků částečně splatila, je hypotetické a nepravděpodobné, když do konce roku 1996 tato společnost žalobci neuhradila žádnou ze čtyř dalších splatných půjček. Ani v této otázce se tedy žalobci podle odvolacího soudu nepodařilo prokázat příčinnou souvislost.

Obecně platí, že otázka příčinné souvislosti – vztahu mezi škodnou událostí a vznikem škody – je otázkou skutkovou, nikoli otázkou právní (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2002, sp. zn. , publikovaný v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu pod C 1025). Právní posouzení příčinné souvislosti může spočívat toliko ve stanovení, mezi jakými skutkovými okolnostmi má být její existence zjišťována, případně zda a jaké okolnosti jsou či naopak nejsou způsobilé tento vztah vyloučit (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2011, sp. zn. ). Uvedené závěry odvolacího soudu o nedostatku příčinné souvislosti (vztahu mezi škodnou událostí a tvrzenou majetkovou újmou) nejsou výsledkem aplikace právních norem na zjištěný skutkový stav, nýbrž výsledkem hodnocení provedených důkazů; nejde tudíž o závěr právní, ale o závěr skutkový. Brojí-li žalobce proti těmto (skutkovým) závěrům odvolacího soudu, uplatňuje nezpůsobilý dovolací důvod (srov. ).

Namítá-li žalobce, že jako jednatel společnosti SKOMA spol. s r. o. měl přímou vazbu na tuto společnost, tedy poškodily-li průtahy v řízení uvedenou společnost, poškodily rovněž žalobce, jedná se o nepřípustné uplatnění nové skutečnosti v dovolání ( ).

Z výše uvedených důvodů nemohou námitky žalobce přípustnost dovolání založit.

Jelikož žalobce podal dovolání proti oběma výrokům odvolacího soudu, dovolací soud konstatuje, že dovolání napadající rozsudek odvolacího soudu v rozsahu, v němž bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, neobsahuje zákonné náležitosti ( ) a v dovolacím řízení proto nelze pro vady dovolání v uvedeném rozsahu pokračovat.

Nákladový výrok netřeba odůvodňovat ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.

V Brně dne 24. února 2015

JUDr. Pavel Simon

předseda senátu