Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 2959/2012

29 Cdo 2959/2012

U S N E S E N Í

MALES spol. s r. o.,

Ing. J. T.,

zastoupenému JUDr. Rudolfem Vaňkem, advokátem, se sídlem v Liberci III., Měsíčná 256/2, PSČ 460 07, o vydání věcí do konkursní podstaty, případně o zaplacení částky 1 353 940 Kč, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 4. dubna 2012, č. j. -440, takto:

I. Dovolací řízení

se

zastavuje.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem ze dne 8. října 2010, č. j. -387, Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl o žalobě žalobce (Ing. Ondřeje Komedy, jako správce konkursní podstaty úpadce MALES spol. s r. o.) vůči žalovanému (Ing. J. T.) tak, že zamítl žalobu, aby žalovaný vydal do konkursní podstaty úpadce v tomto výroku označené movité věci (bod I. výroku), žalovanému uložil zaplatit do konkursní podstaty úpadce za v tomto výroku označené a nevydané movité věci částku 772 000 Kč (bod II. výroku), zamítl žalobu, aby žalovanému bylo uloženo zaplatit do konkursní podstaty za v tomto výroku označené a nevydané věci částku 581 940 Kč (bod III. výroku) a rozhodl o nákladech řízení a nákladech státu (body IV. až VI. výroku).

K odvolání žalovaného Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně v bodech II., IV., V. a VI. výroku (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).

Odvolací soud přisvědčil soudu prvního stupně v závěru, podle něhož žalovaný porušil povinnost dle , o konkursu a vyrovnání, ve znění účinném do 30. dubna 2000 (dále jen „ZKV“), umožnit správci konkursní podstaty odhadnout a vydat mu movité věci specifikované v bodě II. výroku rozsudku soudu prvního stupně. Protože žalovaný, který spornými movitými věcmi disponoval v době, kdy se dozvěděl o prohlášení konkursu na majetek úpadce, tyto věci neměl v držbě v době vydání rozsudku soudu prvního stupně (částečně byly ztraceny, zčásti odcizeny a zcizeny), měl odvolací soud za důvodný požadavek žalobce, aby žalovaný zaplatil do konkursní podstaty úpadce částku 772 000 Kč, jakožto náhradu škody dle , , vzniklou konkursní podstatě porušením povinností vyplývajících z ustanovení ZKV.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, dovozuje jeho přípustnost z ustanovení , (dále jen „ “), namítaje existenci dovolacích důvodů podle ustanovení a 3 , tj. že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci a že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá oporu v provedeném dokazování, a požaduje, aby Nejvyšší soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Dovolání proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé může být přípustné pouze podle ustanovení (o situaci předvídanou v ustanovení nejde), tedy tak, že dovolací soud - jsa přitom vázán uplatněnými dovolacími důvody včetně jejich obsahového vymezení ( )

- dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam.

Nejvyšší soud předesílá, že z ustanovení vyplývá, že dovolací přezkum je zde předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních, pročež způsobilým dovolacím důvodem je ten, jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci [ ]. Jen z pohledu tohoto důvodu je pak možné (z povahy věci) posuzovat, zda dovoláním napadené rozhodnutí je zásadně významné.

V rovině dovolacího důvodu dle dovolatel zpochybňuje závěr odvolacího soudu, podle něhož i podle úpravy zákona o konkursu a vyrovnání ve znění účinném do 30. dubna 2000 mohl správce konkursní podstaty podat reivindikační žalobu proti tomu, kdo neoprávněně držel věc zapsanou do soupisu majetku konkursní podstaty. Uvedený závěr považuje Nejvyšší soud za jednoznačný, pro nějž není důvodu připouštět dovolání. Srov. k tomu ostatně i judikatorní závěry, přijaté Nejvyšším soudem při výkladu ustanovení zákona o konkursu a vyrovnání v jeho znění před novelou provedenou s účinností od 1. května 2000 Již v bodě XXIX. stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 17. června 1998, Cpjn 19/98, uveřejněného pod číslem 52/1998 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, Nejvyšší soud dovodil, že soupis podstaty tvoří právní podklad pro zpeněžení majetku patřícího do podstaty; představuje titul, kterým správce konkursní podstaty dokládá, že je oprávněn se sepsaným majetkem při jeho zpeněžení nakládat. V rozsudku ze dne 30. května 2002, sp. zn. , uveřejněném pod číslem 27/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, pak Nejvyšší soud formuloval a odůvodnil závěr, podle něhož správce konkursní podstaty úpadce je i v průběhu sporu o vyloučení věci ze soupisu majetku konkursní podstaty oprávněn věc držet, užívat a požívat její plody a užitky (například ji pronajímat a inkasovat nájemné), a to bez zřetele k tomu, zda je úpadce vlastníkem věci.

Dovolání tudíž není přípustné.

V průběhu dovolacího řízení Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 22. července 2013, č. j. -501, jež nabylo právní moci dne 7. září 2013, zrušil konkurs vedený na majetek úpadce po splnění rozvrhového usnesení. Usnesením téhož soudu ze dne 9. září 2013, č. j. -505, byl správce konkursní podstaty úpadce zproštěn funkce. Za této situace přešla pohledávka, která je předmětem dovolacího řízení, na úpadce (§ 45 odst. 1 a § 14 odst. 1 písm. a/ ZKV). Na místo původního žalobce tak do řízení vstoupil dřívější úpadce. K tomu srov. obdobně důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. června 2003, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 27/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

Z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Ústí nad Labem, oddílu C, vložky 7310, dovolací soud zjistil, že dřívější úpadce byl ke dni 28. prosince 2013 vymazán z obchodního rejstříku bez právního nástupce poté, co byl konkurs na majetek společnosti zrušen po splnění rozvrhového usnesení.

Z ustanovení vyplývá, že ztratí-li účastník po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než bylo řízení pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Není-li možné v řízení ihned pokračovat, soud řízení přeruší. O tom, s kým bude v řízení pokračováno, soud rozhodne usnesením (odstavec 1). Ztratí-li způsobilost být účastníkem řízení právnická osoba a umožňuje-li povaha věci pokračovat v řízení, jsou jejím procesním nástupcem, nestanoví-li zákon jinak, ti, kteří po zániku právnické osoby vstoupili do jejích práv a povinností, popřípadě ti, kteří po zániku právnické osoby převzali práva a povinnosti, o něž v řízení jde (odstavec 3). Neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, soud řízení zastaví (odstavec 5 věta první).

Dřívější úpadce výmazem z obchodního rejstříku ztratil způsobilost mít práva a povinnosti ( , obchodního zákoníku, ve znění platném do 31. prosince 2013) a rovněž způsobilost být účastníkem řízení ( ), a není zde právního nástupce. V situaci, kdy dovolání není přípustné, se tento nedostatek podmínky řízení může projevit jen ve vztahu k dovolacímu řízení (nikoli již pro poměry řízení před soudy nižších stupňů, neboť dovolací řízení se věcnému přezkumu odvolacího rozhodnutí neotevřelo). Nejvyšší soud proto dovolací řízení zastavil podle ustanovení a

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení , a

Rozhodné znění pro dovolací řízení (do 31. prosince 2012) se podává z bodu 7., článku II., , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. února 2015

Mgr. Milan P o l á š e k

předseda senátu